Salpa linie v okolí obce Ravijoki

Popis objektů v okolí obce Ravijoki plynule navazuje na dříve popsanou přímořskou část Salpa linie. Několik objektů zde není možné navštívit, protože se nacházejí na soukromých pozemních (úkryt 177 a 49 a bojové objekty 12 a 18). Ani dál není situace o moc lepší.

Přímo u silnice Ravijoentie se nachází zakopané torzo tanku T-26 s označením T-1 (Teräspesäke 1). Podél celé linie byly zakopávány v Zimní válce ukořistěné ruské tanky, obvykle přezbrojené na těžký kulomet. O kousek dál se nachází na soukromém pozemku nepřístupná kaverna č. 13. Její bojový objekt pro jeden těžký kulomet ve střílně pod betonem je zvenčí k prohlédnutí na opačné straně návrší.

Úkryt č. 179 je uzamčen a nepřístupný, kousek od něj se na obou stranách silnice nachází bojové objekty vyzbrojené jedním těžkým kulometem, které svojí boční palbou působily do opačných směrů. Objekt č. 48a se nachází na soukromém pozemku a je zahrnut zeminou, svojí palbou působil jižním směrem. V těsné blízkosti silnice Ravijoentie se na kraji lesa nachází objekt č. 48 - jedná se o bojový objekt vyzbrojený těžkým kulometem s úkrytem PTK a pozorovacím zvonem Model 1940. Interiér je uzamčen a pravděpodobně kompletně vybaven.

Další popisované objekty je vhodné obejít obloukem z parkoviště (60.5271231N, 27.5459083E) u hlavní silnice č. 3513. Zároveň se jedná o jednu z nejzajímavějších částí Salpa linie. K nalezení jsou zde velmi zajímavé kavernové úkryty, které jsou navíc většinou stavebně dokončené, což rozhodně není na jiných úsecích pravidlem. Přímo u parkoviště se nacházejí vedle sebe dva velké kavernové objekty. Těsně u silnice to je bojový objekt č. 11. Jedná se o poměrně rozlehnou kavernu, která by v případě nouze byla schopná pojmout daleko větší množství vojáků. Vchod je chráněn střílnou pro ruční zbraně a dvojicí dveří, následuje dlouhá chodba, ze které se po pravé straně vstupuje do podzemního úkrytu pro 20 vojáků, který je možné pomocí pancéřových dveří oddělit od zbytku kaverny, k dispozici je zde dále šachta vedoucí do pozorovacího zvonu model 1940 a střelecká místnost pro těžký kulomet, který postřeluje přímo před ní ležící silnici č. 3513. V bezprostřední blízkosti se navíc nachází další pasivní kavernový úkryt se dvěma vchody pro 40 vojáků.

Značená turistická trasa vede dále přes skalnatý hřeben a těsně před napojením na silnici Ravijoentie míjí typizovaný bojový objekt pro boční palbu těžkého kulometu č. 10. Střílna je směřována jihovýchodním směrem. Vstup je možný pomocí poměrně hlubokého zákopového systému. Uvnitř byly k dispozici ubikace pro 20 vojáků, pozorování zajišťoval zvon model 1940. Po pravé straně silnice je možné po několika desítkách metrů identifikovat v lese ve skalní stěně dvě klamné střílny pro těžký kulomet. Dále následuje po pravé straně opuštěný statek, za kterým je nutné odbočit do lesa. Kromě hustého zákopového systému se zde nachází poměrně neobvyklý kavernový objekt č. 7. Ten disponuje dvěma vchody. První z nich vede přímo do objektu pro pevnostní protitankový kanón ráže 45mm, na stropnici je osazen pozorovací zvon model 1940. Hned vedle stoupaček do zvonu se nacházejí schody vedoucí do kaverny. Podlaha je vysypaná novým štěrkem a dříve odtud někdo odebíral vodu. Nyní se dle fotografií hlavní výzbroje ve střeleckých místnostech zdá, že jsou zde prováděny příležitostně prohlídky. Z podzemní chodby ve tvaru písmene "L" vede po 24 metrech nejprve vchod do druhé střelecké místnosti pro těžký kulomet, za zalomením se na levé straně nachází uzavíratelný vstup do ubikací pro 20 vojáků o rozměrech 8,5 x 4 metrů a výšce 3,1 metrů. Druhá část chodby od zalomení je dlouhá 20 metrů a její rozměre jsou větší (šířka a výška 2,4 metrů oproti 1,7 metrů x 2,4 metrů) a na konci chodby se nachází dlouhé schodiště vedoucí ke vstupu do zákopového systému.

Odtud je potřeba zamířit severozápadním směrem do týlu postavení na dominantní výšinu, na jejímž vrcholu se nachází pozorovací zvon model 1940 a v jeho blízkosti také pancéřový kryt periskopu. Jedná se o pozorovací stanoviště velkého kavernového úkrytu č 1-180. Při sestupu k severnímu vchodu stezka míjí samostatný objekt nasávání vzduchu, který disponuje vlastním vchodem. Poměrně rozsáhlé podzemí bylo určeno pro 80 vojáků a je stavebně dokončené. Podlahy jsou betonové, stěny a strop byly ponechány ve hrubém výlomu. Velmi prostorný kasárenský sál je dlouhý 32 metrů a 6,5 metru široký. Ke zvonu a periskopu vede 14 metrů vysoká šachta se třemi betonovými mezistupni, žebřík zde však chybí. U severního vchodu se nachází také zařízení pro nasávání vzduchu z již zmíněného objektu, ke kterému vede také šachta se dvěma mezistupni, také zde bez žebříku. Před jedním ze vchodů se nachází cedule s historickou fotografií z období výstavby, v archivu SA-KUVA jsem jí však bohužel nenašel. Lesní cestou je možné se vrátit zpět k parkovišti.

Trojice zajímavých objektů se nachází v ulici Hovintie (60.5315517N, 27.5534400E). Zaparkovat je možné přímo u nich. Jako první se zde nachází malý objekt s pancéřovou kopulí pro těžký kulomet č. 182. Interiér je bohužel zatopen. V jeho těsné blízkosti se zachází zakopaná tanková věž z tanku BT-5 (Teräspesäke 3) a dále do lesa navazuje rekonstruované polní opevnění, které návštěvníka dovede k typizovanému bojovému objektu pro boční palbu protitankového kanónu ráže 45mm a těžkého kulometu. Svojí palbou působil do prostoru hlavní silnice č. 3513. Na stropnici je osazen pozorovací zvon model 1940, vstup je bohužel uzamčen. Celé předpolí ve výše popisovaném prostoru bylo možné zatopit pomocí stavidel na říčce Ravijoki, krom toho se zde dodnes nachází také souvislá protitanková překážka ze žulových bloků.