Vojenské muzeum ve Virolahti (Virolahden Bunkkerimuseo) bylo založeno již v roce 1980. Je společně s nedalekým Miehikkälän Salpalinja-museo jediným muzeem s poměrně velkorysou otvírací dobou od května do září. Nachází se zde velká vnitřní expozice věnovaná výstavbě Salpa linie a výzbroji. V exteriérech se nacházejí rekonstruované části polního opevnění, sbírka protitankových zbraní a dvě pancéřové kopule pro těžký kulomet, které byly osazovány do zesíleného polního opevnění (dřevozemních objektů), případně do malých bojových objektů ve velkém měřítku na opevněních budovaných Finskem na Karelské šíji a v omezené míře také na Salpa linii. Na tyto kopule je možné narazit také na řadě ostrovů, kde byly osazovány do bojových objektů budovaných v období Studené války.
Přímo před budovou muzea se nachází jediný rekonstruovaný bojový objekt pro boční palbu protitankového kanónu a těžkého kulometu č. 147, který disponuje pozorovacím zvonem model 1940 a střílnou na ochranu vchodu. V severní části areálu je přístupný pasivní úkryt č. 113 pro 40 vojáků. Rozhodně se vyplatí vyrazit po naučné stezce směrem na východ kde se zhruba ve vzdálenosti 250 metrů od budovy muzea nachází bojový objekt č. 111-112. Jak již číslování napovídá, jedná se o poměrně neobvyklý oboustranný objekt. Vstupní chodba sloužila zároveň jako úkryt protitankového kanónu. Prostor úkrytu bylo možné postřelovat pomocí střílny pro ruční zbraně. K dispozici zde byla ubikace pro 20 vojáků. Hlavní výzbroj tvořily dva těžké kulomety ve střílnách pod betonem, které svojí palbou působily do opačných směrů. Vedle střílen se nacházel také pozorovací průzor.
Muzeum je vhodným výchozím bodem po linii opevnění jižním směrem. Naopak severně se nachází nepříliš zajímavá řídká linie pasivních úkrytů.