Salpa linie mezi Ylä-Pihlaja a Vojenským muzeem ve Virolahti

Tento úsek Salpa linie je vhodné rozdělit do dvou částí, které jsou od sebe odděleny bažinatým terénem. U cesty Mäkipirtintie vedoucí na sever z Ylä-Pihlaja je vhodné zaparkovat (60.5560217N, 27.5817211E) a popojít ještě kousek po cestě. Napravo v lese nelze přehlédnout první objekt, který svojí boční palbou postřeloval údolí s říčkou Pihlajanloki. Bojový objekt č. 144 je dvoupatrovou stavbou vkomponovanou do strmého skalního srázu. Vstupuje se do něj ze zákopového systému pomocí schodiště. Na rozdíl od objektu č. 160 je možné ze schodiště vstoupit jak do horní bojové místnosti pro protitankový kanón ráže 45mm, tak o patro níže do střelecké místnosti pro těžký kulomet. Obě místnosti jsou navíc spojené průlezem, který je překrytý ocelovým poklopem. Na stropnici je osazen pozorovací zvon model 1940. Celá stavba včetně zvonu je maskována pomocí žulových kvádrů a pohledovým betonem. Ve spodní části objektu se nachází vstup do kavernového úkrytu pro 40 vojáků o rozměrech 12,5 x 5 metrů. Výška stropů přesahuje 3 metry. Celková výše stavby je cca 8 metrů.

Zákopovým systémem je k dalšímu objektu třeba pokračovat dál do kopce. Pasivní úkryt č. 93 pro 30 vojáků se nachází na hraně svahu. Interiér je volně přístupný. Jedná se o jednu z mála příležitostí kde si prohlédnout zevnitř i z venku kopuli pro periskop model 1940.

Dále lze obloukem obejít i zbývající objekty v tomto prostoru - pasivní úkryt č. 94, který je beznadějně zarostlý a bojové objekty č. 35 a 123, u kterých není situace o moc lepší. Průzkum navíc komplikují rozsáhlé bažiny. Oba bojové objekty byly vyzbrojeny těžkým kulometem ve střílně pod betonem. Prostor pro ně byl vylámán ve skalnatém podloží. V okolí se nachází hustá síť polního opevnění. Bez souřadnic GPS je jejich nalezení takřka nemožné. Linie opevnění pokračuje dál na severovýchod značně bažinatým terénem. Z tohoto důvodu je vhodné průzkum dalších objektů realizovat z parkoviště u Vojenského muzea ve Virolahti (Virolahden Bunkkerimuseo), případně se k linii přiblížit jednou ze sjízdných lesních cest ústících na hlavní silnici č. 170.

Po prohlídce Vojenské muzea je vhodné od bojového objektu č. 111-112 pokračovat po turistické trase přes hlavní silnici č. 170 jižním směrem. Jednotlivé objekty Salpa linie se zde nacházejí po levé straně trasy a je nutné k ním dojít po pěšinách.

Bojový objekt č. 146 pro boční palbu těžkého kulometu se nachází přibližně 150 metrů jižně od silnice. Disponuje ubikací pro 20 vojáků, pozorovacím zvonem Model 1940 a střílnou na ochranu vchodu. Svojí palbou působí jižním směrem. K následujícímu objektu č. 108, který je co do výbavy identický jako výše popisovaný je nutné od turistické trasy kus dojít po lesní cestě. Je umístěn těsně za protitankovou překážku z žulových bloků a postřeluje v ní vytvořený průchod. Odtud je nutné vrátit se zpět na turistickou trasu. Další objekty se nacházejí v její těsně blízkosti, nenavštívené úkryty č. 107 a 285 jsou dobře viditelné v poměrně přehledném lese na předpolí.

Jako první se zde nachází pasivní úkryt č. 106 pro 40 vojáků s pozorovacím zvonem Model 1940. Následuje poměrně fotogenický bojový objekt pro boční palbu č. 104 vyzbrojený protitankovým kanónem ráže 45 mm a těžkým kulometem. Uvnitř jsou k dispozici ubikace pro 20 vojáků, garáž pro PTK a na stropnici osazen pozorovací zvon Model 1940 maskovaný pomocí betonu a žulových kvádrů. U pasivního úkrytu č. 103 pro 40 vojáků s pozorovacím zvonem Model 1940 se nachází informační tabule a odpočinkové místo turistické trasy včetně grilu a přístřešku pro nocování.

Dále na jih následuje ne příliš zajímavý pasivní úkryt č. 102 a po něm již dvojice zajímavých objektů 99-335. Jedná se o hlubokým zákopovým systémem spojený pasivní úkryt (99) pro 20 vojáků s pozorovacím zvonem model 1940 a malý bojový objekt (335) vybetonovaný v žulovém podloží vyzbrojený těžkým kulometem ve střílně pod betonem.

Následuje bojový objekt č. 100 pro boční palbu těžkého kulometu s ubikací pro 20 vojáků se střílna na ochranu vchodu a pozorovacím zvonem model 1940. Jeho úkolem bylo postřelování prostupu mezi protitankovou překážkou na předpolí. V okolí by se měla nacházet dvojice klamných betonových kopulí.

Odtud cesta s turistickou trasou prudce klesá a následně vede bažinou, přes kterou jsme již dále nepokračovali. Místo toho je ještě možné vpravo přes mýtinu zajít trochu do týlu, kde se nachází typizovaný bojový objekt č. 158 pro boční palbu protitankového kanónu ráže 45 mm a těžkého kulometu s ubikací pro 20 vojáků. K dispozici byla střílna na ochranu vchodu a pozorovací zvon Model 1939, ze kterého však toho moc k vidění není. Odtud je nutné vrátit se zpět na parkoviště u vojenského muzea. Jak již bylo zmíněno, alternativně je možné ke zrychlení průzkumu použít sjízdné lesní cesty, na kterých se běžně pohybují osobní automobily.