V meziválečném období přebrala jako hlavní prvek obrany přístupů k Andermattu přes Oberalppass dělostřelecká tvrz Gütsch s kódovým označením A8685. Vybudována byla na stejnojmenné planině v nadmořské výšce 2.300 metrů, na které v průběhu 1. světové války probíhala intenzivní výstavba úkrytů, pěchotních postavení a otevřených dělostřeleckých baterií. Stejně jako ke staršímu pancéřovému fortu Stöckli vedla silniční přístupová komunikace z osadu Nätschen (od hlavní silnice Oberalppass - Andermatt). Pro zásobování v průběhu případného válečného konfliktu byla na severním svahu hřebene postavená vojenská lanovka z obce Göschenen, která překonávala převýšení necelých 1.200 metrů. Hlavní výzbroj nahrazovala již zastaralý pancéřový fort Stöckli, částečně však také na protilehlé straně údolí ležící forty Bäzberg a Bühl, blokující soutěsku Schölenen severně od Andermattu.
Výstavba tvrze započala v srpnu 1941, o 14 měsíců později byla hlavní výzbroj připravena k palbě. Osazeny zde byly tři kusy otočných kopulí s hlavní výzbrojí, kterou tvořily kanóny ráže 105mm (10,5 cm Panzerturmkanone 1939 L52) s dostřelem 22 kilometrů. Síla pancéřování činila 35 centimetrů, kadence 6-8 ran za minutu. Blízkou obranu zajišťovalo 5 těžkých kulometů ve střílnách pod betonem. V okolí byla vybudována řada pasivních úkrytů a postavení pro protiletadlové kanóny, částečně byly využívány také stavby z 1. světové války.
K vyřazení tvrze z aktivní služby došlo v roce 1994, posádku tvořilo 300 mužů. Zároveň zde bylo umístěno také velitelství celého úseku. Přímo v prostoru tvrze byly v 90. letech vybudovány dva moderní objekty s kanóny Bison. Povrch je dnes volně přístupný.
V prostoru dělostřelecké tvrze Gütsch nedaleko Andermattu jsou poměrně jednoduše k nalezení baterie moderního dělostřeleckého systému Bison (2 objekty po dvou kanónech), které zde byly vybudovány jako vůbec první prototypové stavby tohoto moderního pevnostního dělostřelectva. Samotný vývoj zbraně započal již v roce 1984, první prototypy kanónu byly postaveny v letech 1986 - 1991. Od roku 1990 byly testovány právě zde, včetně následného zaškolování obsluhy.
Samotný kanón nesl označení 15,5 cm Festungskanone 93 L52 Bison. Kadence činila jeden výstřel za 5 sekund s úsťovou rychlostí 845 m/s. Praktický dostřel činil 40 kilometrů. Celý projekt měl poměrně jepičí život. Postaveny sice byly patrně desítky těchto objektů, nedlouho po jejich dokončení však byly vyřazeny z aktivní služby. Ještě nějakou dobu byly ve střílnách k vidění hlavně kanónů, dnes již jsou však ze všech objektů staženy.