Výstavbou opevnění v Československu bylo pověřeno a kvůli tomu také zřízeno Ředitelství opevňovacích prací. Řídícím orgánem byla Rada pro opevňování. V průběhu let byly přijaty různé strategie obrany území, které reagovaly především na politický vývoj v sousedních zemích.
Páteř obrany mělo tvořit těžké opevnění na linii Odra - Labe, které mělo krýt severní křídlo armády, která by v případě válečného konfliktu s Německem ustupovalo Československem ve směru západ - východ. Plánována byla výstavba více než tisíce těžkých objektů a patnácti tisíc objektů lehkého opevnění. Tohoto počtu se však nikdy nepodařilo dosáhnout.
S výstavbou lehkého opevnění bylo započato v roce 1935 již o rok později byly stavěny první těžké objekty na Ostravsku. Jejich stavbě asistovali francouzští odborníci a nesou také největší podobnost se svojí francouzskou předlohou. Z tohoto důvodu jsou tyto pěchotní sruby nazývány objekty francouzského typu. Těžké opevnění bylo budováno také na předmostí Bratislavy a v Komárnu. Po obsazení Rakouska Německem bylo přistoupeno k intenzivnímu opevňování této části hranice (do té doby zde byly budovány pouze linie lehkého opevnění). Pěchotních srubů se zde podařilo stavebně dokončit pouze několik. K jejich plné aktivaci došlo až v rámci začlenění objektů do "železné opony"
Páteř opevnění měly tvořit dělostřelecké tvrze, které byly budovány pouze na nejohroženějších místech pevnostní linie. Výstavba nejvíce postoupila u tvrzí Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam a Hanička. Alespoň částečně rozestavěné byly tvrze Skutina, Dobrošov a Babí. V dalších letech výstavby opevnění bylo počítáno s nahrazením finančně velmi náročných dělostřeleckých tvrzí samostatnými dělostřeleckými objekty. K jejich realizaci však již nedošlo.
Tyto stránky poskytují pouze velmi základní informace o výstavbě československého opevnění. Mnohem více informací lze získat na specializovaných internetových stránkách, které se věnují výhradně této problematice:
