Salpa-asema Luumäki muzeum

Muzeum opevnění u hlavní silnice Lappeenranta - Kouvola je volně přístupný areál, jehož několik objektů slouží jako muzeum. Jeho otvírací doba je čím dál tím omezenější. V roce 2017 se jednalo pouze o letní měsíce (červenec a srpen), aktuálně se zdá, že je otevřeno pouze po předchozí domluvě.

Zdejší opevnění disponuje na poměry Salpa linie značnou hloubkou obrany okolo 4 kilometrů s velkým množstvím protitankových překážek. Důvodem je především absence jakýchkoliv přírodních překážek v okolí a důležitost zde probíhající silnice. Dalším specifikem je značné nasazení kořistních tankových věží v celém prostoru. Zaparkovat se dá na odpočívadle velmi frekventované silnice (což se nejspíš změnilo po otevření nového úseku dálnice).

Přes protitankovou překážku z žulových bloků vede cesta k prvnímu objektu, jehož interiér je přístupný pouze v otevírací době. Jedná se o bojový objekt C11 s Tankovou věží č. 1340 pro boční palbu vodou chlazeného těžkého kulometu. Disponoval ubikací pro 20 vojáků a pozorovacím zvonem Model 1940. Před vchod byla umístěna tanková věž z ukořistěného tanku BT-5. Jednalo se pravděpodobně o dodatečnou instalaci, která částečně zastínila střílnu na ochranu vchodu. Dále je nutné pokračovat podél silnice k úkrytu C59 pro protitankový kanón a 10 vojáků a dále do lesa k tankové věži č. 1339. Jedná se o věž z tanku BT-5 umístěnou do polního opevnění. Odtud je nutné vrátit se zpět k objektu C11 a vydat se po cestě směrem od silnice. Jako první se zce nachází objekt č. 706, který je tvořený kopulí pro těžký kulomet s pozorovacím průzorem model 1943 umístěnou na betonovém podstavci. Týlová část je tvořena dřevozemním způsobem. Jedná se jednu z mála možností na prohlédnutí tohoto typu objektu na Salpa linii. Běžně byly tyto objekty budovány na Karelské šíji v průběhu Pokračovací války. V některých případech byl objekt proveden zcela dřevozemním způsobem. V interiéru kopule se zde zachovala také lafeta těžkého kulometu.

Dalším objektem je Bojový objekt C10 pro boční palbu PTK a TK s ubikací pro 20 vojáků a pozorovacím zvonem Model 1940. Na první pohled zaujme maskování pohledovým betonem. Interiér je opět přístupný pouze v rámci otvíracích hodin muzea. Cesta dál vede podél protitankové překážky z žulových bloků až k průseku, který vede lesem kvůli drátům vysokého napětí. Podél něj vede cesta do týlu postavení, vedle které se nachází úkryt C58 pro 10 vojáků a PTK s pozorovacím zvonem Model 1940. Interiér je částečně vybavený - nachází se zde mimo jiné nádrž na vodu a velká kamna. O kousek dál se za pahorkem nachází tanková věž č. 1338, což je kořistní věž z ruského tanku BT-5. Za pozornost stojí její umístění za otesaný a částečně nazděný skalní útvar tak, aby byla znemožněna přímá palba nepřítele na věž, která tak byla určena výhradně k boční palbě. Na cestě dál se nachází cedule se zákazem vstupu (soukromý pozemek).

Na druhé straně hlavní silnice se mezi ní a jezerem nachází další zajímavé objekty. Prvním z nich je bojový objekt pro boční palbu C12 a Tanková věž - T 1341 jehož hlavní výzbroj tvořil vodou chlazený těžký kulomet. K dispozici byly ubikace pro 20 vojáků. K záhozu byla v týlu objektu přistavěna tanková věž č. 1341 z ruského tanku BT-5. O kousek dál v týlu se nachází pasivní úkryt pro 10 vojáků a PTK s ne tak často se vyskytujícím pozorovacím zvonem Model 1939. Ještě o něco dál se zachází tanková věž č. 1342 z ruského tanku BT-5, která bočně postřelovala nedaleký protitankový příkop, který zde protínal hlavní silnici.