Miehikkälän Salpalinja-museo

Muzeum Salpa linie v Miehikkälä bylo založeno v roce 1987. Otvírací doba je od května do září denně od 10 do 18 hodin. Formou volně přístupného areálu je možné navštívit pasivní úkryt č. 327 pro 20 vojáků, ve kterém se nachází expozice ručních palných zbraní, poměrně neobvyklý bojový objekt č. 360 jehož hlavní výzbroj tvořil protitankový kanón ráže 45mm a ve stropnici byl osazen pozorovací zvon model 1940. Posledním přístupným vybaveným objektem je bojový srub č. 326 pro boční palbu těžkého kulometu s ubikací pro 20 vojáků s pozorovacím zvonem model 1940. V areálu je dále pasivní úkryt č. 385 pro 30 vojáků s kopulí pro dělostřelecké pozorování s periskopem model 1940, jehož interiér však není přístupný. V severní části areálu se nacházejí výkopy pro pasivní úkryt a další bojový objekt pro boční palbu.

V celém prostoru je rekonstruovaná síť polního opevnění, včetně palebných postavení PTK a TK a několika přenosných pancéřových věžiček pro pozorování. Na předpolí se nachází typická finská protitanková překážka tvořená žulovými bloky. Vybudován je zde však také krátký úsek betonových "dračích zubů". V severní části muzea je k vidění také protitankový příkop naplněný vodou a protitanková zeď. Severním směrem vede naučná stezka okolo úkrytu č. 322 pro 40 vojáků a protitankový kanón s nedokončeným překrytím stropnice žulovými bloky, které zvyšovaly odolnost objektů. Poslední objekt v severní části areálu je bojový typizovaný objekt č. 321 pro boční palbu PTK a TK s ubikací pro 20 vojáků a pozorovacím zvonem Model 1940.

Jihovýchodně od muzea je v prostoru těsně za silnicí č. 384 k vidění navazující protitankový příkop a kolem něj dodatečně vybudované zesílené polní opevnění. Rekonstruovaná část zákopů vede do malého kulovitého úkrytu pro 9 vojáků č. 611. Tento typ objektů byl budován na nejohroženějších místech linie v roce 1944 a zesiloval tak obranu. V expozici muzea je také kompletní zařízení na jejich výstavbu.

Muzeum je také vhodným výchozím bodem po linii opevnění v obou směrech.