V období Pokračovací války byly vybudovány stovky, patrně spíš tisíce malých pasivních úkrytů. Nejčastěji se jednalo o dva typy malých staveb s klenutým stropem, který zvyšoval odolnost objektů s místem pro maximálně 10 vojáků, a zároveň neměly takové nároky na spotřebu armatury. Na Salpa linii na ně lze narazit například na předsunutých postaveních v okolí Virolahti. Postupem času jimi byla na nejohroženějších místech zesilována také hlavní linie. Tyto stavby se přímo napojovaly na zákopový systém. Uvnitř se nacházela pouze kamna a dřevěné postele. Jejich výhodou byla především rychlost výstavby, a to díky použití forem, ve kterých docházelo k jejich betonáži. Nacházely se těsně pod úrovní terénu.
Níže jsou fotografie z výstavby válcovitého typu úkrytů z května 1944 v prostoru VT-Linie. Zdroj: SA-KUVA
Druhým zmiňovaným typem jsou kopulovité úkryty budované pomocí forem, začně urychlujících výstavbu. Fotografie jsou z výstavby probíhající v květnu 1944 v prostoru VT-Linie. Zdroj: SA-KUVA