Mezi osadami Ravijoki a Ylä-Pihlaja probíhá Salpa linie poměrně členitým lesnatým terénem. Nachází se zde velké množství polního opevnění, které bylo udržováno i v poválečném období. Část objektů je nepřístupná s vybaveným interiérem. Přesto se zde nachází několik poměrně zajímavých objektů.
První z nich je umístěn na hraně lese severně od osady Harju (parkování možné 60.5407022N, 27.5512297E). Jedná se o kombinovaný kavernový objekt č. 17. Linie v těchto místech překračuje říčku Ravijoki a stáčí se severovýchodním směrem k osadě Ylä-Pihlaja. Jižní vchod do kaverny je součástí kulometného objektu, který byl vestavěn do průrvy vylámané v žulovém podloží. Kromě střílny TK se zde nachází také pozorovací zvon model 1940. Z předsíně střelecké místnosti odbočuje chodba do kaverny pro 80 vojáků dlouhé 32 metrů. Opět je zde vybetonována pouze podlaha, šířka tubusu je přes 6 metrů, nacházejí se zde dvě jímky na vodu a vybetonovaná cisterna na pitnou vodu. Na opačné straně se nachází druhý vchod. V době návštěvy byl interiér bohužel plný mlhy. V týlu se dále nachází lom, ve kterém byla těžena žula pro protitankové překážky.
Další dva pasivní úkryty (č. 82 a 83) nejsou nijak zajímavé. Následuje dvojice těsně vedle sebe se nacházejících objektů č. 273 a č. 273a. Jedná se o typizovaný bojový objekt pro boční palbu protitankového kanónu ráže 45mm a těžkého kulometu s ubikací pro 20 vojáků a pozorovacím zvonem model 1940, který se zachoval v dobrém stavu včetně částí vnitřního vybavení. Sousední č. 273a je malým bojovým objektem, jehož těžký kulomet je umístěn v pancéřové kopuli model 1940. Interiér je kompletně vybaven a suchý (což je u tohoto typu objektu poměrně vzácné), bohužel vchod je uzavřen. Aby toho nebylo málo, stropnici okupují červení mravenci.
Cesta k následujícímu úkrytu č. 278 (uzavřený) je lemována množstvím udržovaného polního opevnění. To nejzajímavější se nachází zhruba v půli cesty mezi Ravijoki a Ylä-Pihlajou. Jedná se o kombinovaný objekt č. 160, který je vestavěn do strmého skalního srázu. Ze zákopového systému se dlouhým zahnutým schodištěm sestupuje do chodby, ze které vede vlevo vchod s pancéřovými dveřmi do kaverny pro 40 vojáků. Ta je dlouhá 15,5 metrů, široká 4,5 metru a vysoká přes 3 metry, ještě v polovině června byl povrch stěn a stropu pokrytý vrstvou ledu. Vybetonována je pouze podlaha a nádoba na pitnou vodu. Na opačné straně se vstupuje do střelecké místnosti těžkého kulometu. Odtud vede 9 metrů vysoký žebřík, který prochází střeleckou místností protitankového kanónu a končí v pozorovacím zvonu model 1940. Ten je zvenku maskován pohledovým betonem a kamenným obložením. Kamennými bloky je maskován také samotný bojový objekt.