Stavba fotru započala na stejnojmenném vrchu (1853 m.n.m.), který se nachází na rozmezí náhorních plošin Tonezza a Fiorentini, v roce 1912. Velkou výzvou byla vůbec výstavba přístupové komunikace, která byla budována od roku 1911. Do vypuknutí války se tak podařilo vybetonovat údajně většinu objektu, plánované čtyři věže pro kanóny ráže 149mm nebyly pro nedostatek pancéřových prvků osazeny (údajně byly původně objednány v Německu, po vypuknutí války byly nahrazeny domácí produkcí, nicméně k osazení již nedošlo). Na začátku války byly v okolí osazeny 4 kanóny 149G, šest značně opotřebovaných námořních houfnic ráže 280mm (baterie po dvou a čtyřech kusech), přičemž pravděpodobně dvě z nich byly ukrývány v tunelu tvořícím poslední zatáčku na přístupové cestě k fortu (viz foto) a čtveřice kanónů 75A. V průběhu války tak byl fort používán především k ubytovacím a skladovacím účelům. V sedle pod fortem navíc byla k dispozici kasárenská budova (dnes zdemolována, zachovaly se pouze základy).
Fort se nacházel pouhých šest kilometrů od nejbližších Rakousko-Uherských fortů. O stavu výstavby měla rakousko-uherská rozvědka poměrně dobré informace. Po stavební stránce měl být dokončen, chyběl pouze obvodový příkop. Těsně před vypuknutím války bylo navíc v okolí budováno silné polní opevnění. Vzhledem k poměrně dobrým informacím o rozmístění dělostřeleckých baterií se ihned po vypuknutí válečného konfliktu v roce 1915 zaměřilo na fort těžké dělostřelectvo, které způsobilo na stavbě i na dvou houfnicích ráže 280mm vážné škody. Následujícího roku byl fort přímou ztečí bez většího boje obsazen. Před tím zde sice proběhly menší destrukce, které však pravděpodobně neměly přímý vliv na dnešní stav objektů. Z tohoto důvodu je záhadou, co způsobilo velmi žalostný současný stav - většina objektů je zcela v ruinách.
Nedávno nicméně proběhla kompletní rekonstrukce tunelu v poslední zatáčce těsně pod fortem, byla vyčištěna galerie pod věžemi a odkryty některé části obvodového zdiva a základů. Díky tomu je podoba baterie poměrně dobře čitelná, což v žádném případě nelze říct o zbytku staveb.