Italské dělostřelecké kaverny na Krasu

Přímo na Krasu a v jeho okolí bylo v průběhu 1. světové války vybudováno několik kavernových postavení pro dělostřelectvo - nejznámější jsou objekty na Monte San Michele, Monte Brestovi a Monte Fortin.

Monte Brestovi

Během prvních osmi měsíců roku 1917 byla vybudována na úpatí stejnojmenného vrchu, který se nachází východně od obce San Michele del Carso, mohutná dělostřelecká kaverna pro polní kanóny ráže 149mm. Většina podzemí byla ponechána pouze ve hrubém výlomu, vybetonovány byly pouze prostory v okolí střílen a vstupů. Hlavní galerie kopírovala tvar kopce, z ní se vstupovalo do jednotlivých střeleckých místností. Vyraženy byly také menší prostory pro podpůrnou infrastrukturu. Galerie navazovala na obou stranách na vojenskou silnici. V okolí byla navíc vybudována velmi hustá síť polního opevnění o několika liniích. Zákopy byly raženy v krasovém podloží, pro posádky byly k dispozici v hojném počtu kavernové úkryty, případně bylo využíváno menších jeskyní.

Zdejší pozice je natolik výhodně položená, že umožňuje daleké pozorování předpolí. Toho bylo využito také v průběhu Studené války, kdy byly do původního polního opevnění vestavěny nové pěchotní úkryty a vybetonována nová palebná postavení. Na samotné vrchu kopce a také v místě jedné ze střílen byly postaveny nové pozorovatelny. Výstavba zde probíhala patrně v průběhu 60. let. Na rozdíl od většiny ostatních opěrných bodů budovaných v rámci tzv. Nového Alpského valu nemělo toto opevnění stálou posádku. Samotná dělostřelecká baterie a zákopový systém severně od ní prošly v nedávné době rozsáhlou renovací a jsou volně přístupné po naučné stezce začínající ve výše zmíněné obci.

Monte San Michele

O poznání známější dělostřeleckou baterií je kavernové postavení vybudované v období 9/1916 - 6/1917 na vrchu Monte San Michele (275 m.n.m.). Hlavní výzbroj tvořilo osm polních kanónů 149/35A Mod 1905 - šest hlavní působilo svojí palbou severním a východním směrem ke Gorizii a Kras, dva kanóny pálily jihovýchodním směrem (k moři). Kromě hlavní galerie byly vyraženy také menší skladovací prostory. O roku 1917 zde bylo umístěno také velitelství 3. armády. Dvě hlavní galerie byly raženy souběžné ve směru z týlu (od západu). V jižnější byly umístěny dvě střelecké místnosti pro palbu na jih. Obě ústily v galerii spojující zbývající střelecké místnosti a ústící na povrch na severní straně kopce. U tohoto vchodu se dnes nachází menší muzeum a řada venkovních dělostřeleckých exponátů italského i rakousko-uherského původu.

Interiér prošel v letech 2011 - 2014 rozsáhlou rekonstrukcí. Z ne příliš jasných důvodů však byl uzavřen i v roce 2015. Dnes by již měl být přístupný, jedinou podmínkou je použití helmy.