Pinzano al Tagliamento

Po letech příprav byla započata společně s přilehlými silnicemi v roce 1906 stavba tříobloukového betonového mostu přes řeku Tagliamento nedaleko obce Pinzano al Tagliamento. Jednalo se o ideální místo, kde bylo potřeba k překlenutí řeky pouhých 185 metrů. Ve své době se jednalo o největší betonový most v Evropě. Současně s mostem bylo vybudováno na západní straně zázemí pro výběr mýtného společně s obranou mostu. Navazující tunel bylo možné přehradit fortovou mříží, před most bylo na skalní ostroh vysunuto betonové postavení s pancéřovou kasematou, která se přes jistá poškození dochovala dodnes.

Během ústupu italských jednotek za 1. světové války byl západní oblouk vyhozen do povětří. Nahrazen byl následně rakousko-uherskými ženisty provizorní konstrukcí. Kompletní opravy se most dočkal až v poválečném období. Definitivní konec mostu přišel až v roce 1966, kdy byl nahrazen moderní konstrukcí.

Nad blokhausem byl v poválečném období vybudován moderní opěrný bod za použití kořistních německých Panzernestů, osazeny zde byly také tankové věže, z nichž jedna z tanku Sharman se zachovala dodnes. V současné době se jedná o jeden z mála zachovalých opěrných bodů (většina zničena během nelegální těžby pancéřových prvků v nedávné době), po kterém navíc vede naučná stezka. Dále se zde zachovalo velitelské stanoviště s pozorovatelnou osazenou zvonem pro pozorování a blízkou obranu a kavernové postavení se střílnou pro těžký kulomet. Jedno kavernové postavení pro těžký kulomet bylo vyraženo do skály přímo pod blokhausem.