Gammelängsfortet

Gammelängsfortet vybudovaný v letech 1900 – 1907 jako vůbec první celého pevnostního prstence disponoval čtveřicí otočných věží s kanóny ráže 12 cm a identickým počtem věží pro kanóny ráže 8,4 cm pro blízkou obranu. Tvořil s nedalekým Mjösjöfortetem exponované východní křídlo pevnostního prstence, které mělo nést hlavní nápor případného útoku.

V 50. letech došlo k přezbrojení kanónů ráže 8,4 cm z modelu 94-04 na model 47. Stejně jako v ostatních případech byly proti vjezdu do fortu osazeny dvě pancéřové desky vyzbrojené kanónem ráže 8,4 cm a těžkým kulometem. Modernizacemi prošly také kontreskarpové kaponiéry, které byly z původních rychlopalných kanónů ráže 5,7 cm později přezbrojeny těžkými kulomety.

Také v tomto případě je možné obejít obvodový příkop a prohlédnout si zblízka kontreskarpové kaponiéry s extrémně silnými stropnicemi. Tento fort nedisponuje vstupním tunelem, ale pouze přístupovou cestou vylámanou ve skále, která je přehrazena bránou z fortové mříže. Je možné zde nejspíš i vyšplhat na samotný povrch fortu, interiér je ovšem i odtud nepřístupný. Pohodlně lze nicméně obejít celý fort podél plotu s výborným výhledem na pancéřové prvky. Na čele fortu zaujme modernizovaná část pěchotního parapetu, do kterého byl vestavěn objekt s dvojicí masivních pancéřových desek, používaných při modernizacích fortů v 50. letech k zesílení exponovaných částí kontreskarpových kaponiér. Zde byl patrně osazen pouze těžký kulomet. V rámci pěchotních parapetů se na všech fortech nacházejí buď otevřená palebná postavení pro těžké kulomety, případně malé železobetonové objekty se střílnou, pancéřové deska se však vyskytuje patrně pouze zde. Kromě tohoto byly součástí také minometná postavení. V roce 2023 údajně proběhlo další kolo vyklízení obou fortů v tomto prostoru a jejich opětovné důkladné zabezpečení pomocí zavaření vchodů masivními pancéřovými deskami.

Další zdejší specialitou jsou otevřená palebná postavení pro protiletadlový kanón ráže 20 mm, který bylo možné umístit do nedalekého úkrytu. Jedno je dobře identifikovatelné na čele fortu, druhé se pravděpodobně nachází v týlu, nelze ho však jednoznačně identifikovat, a proto není ani zaneseno na přiloženém plánku. Jedním postavením protiletadlového kanónu disponoval také sousední Mjösjöfortet. Oproti ostatním fortům ten zdejší vyniká velmi komplikovaným systémem pěchotních parapetů s velkým množství poměrně komplikovaných objektů, úkrytů a palebných postavení.

V průběhu 1. světové války byl v okolí fortu ve skalnatém podloží vybudován poměrně složitý zákopový systém doplněný pasivními úkryty a později také klobásové objekty. Před linii klobásových objektů byla na začátku 2. světové války předsunuta linie protitankových překážek tvořených z tří řad žulových bloků, která byla bráněna moderními železobetonovými objekty pro těžké kulomety, k dispozici byly také větší a menší pasivní úkryty. V omezené míře byly budovány také dvoupatrové bojové objekty, kdy se ve spodním patře nacházela malá ubikace. Jihozápadně od této linie začal před pár lety vznikat obrovský průmyslový areál, jehož dominantou je nová huť. V roce 2024 začala výstavba nové silnice, které je vedena v trase tohoto moderního opevnění a protitankové překážky. V době návštěvy nebyla většina území přístupná z důvodu probíhajících stavebních prací. Dle satelitních snímků je zřejmé, že větší část moderních objektů pro těžké kulomety a pasivních úkrytů byla v rámci této stavby odstraněna.