Využití technologie LIDAR při průzkumu opevnění

Při použití radarových snímků terénu (Airborne Laser Scanning) jsou dobře patrné veškeré terénní úpravy - železnice, důležité komunikace, lesní cesty, pěšiny a vodní plochy, které jsou nasnímané jako zcela rovný povrch s výrazným ohraničením (příkopy, náspy apod.). Velké výškové rozdíly na snímaném povrchu pak zobrazuje stupnice tmavých odstínů, čím je výškový rozdíl větší, tím je výstup tmavší. Tato vlastnost se výborně hodí při identifikaci polního opevnění - zákopů a palebných postavení. Bojové objekty je možné při větším zvětšení identifikovat podle záhozů a palebných vějířů, které byly často hloubeny před střílnami. Identifikace pasivních úkrytů je o něco složitější, výhodou je, pokud stavby se záhozem vystupují alespoň částečně nad okolní terén.

Na snímku níže se nachází letecký snímek severní části opěrného bodu Särna (Skans 211). Na severu je ohraničen řekou, výrazné jsou také pískovny a hlavní silnice vedoucí ze Särna do Idre v dolní části. Vhledem k zalesněnému terénu je identifikace opevnění poměrně obtížná. Na lidarovém snímku jsou naopak dobře viditelné zachovalé části zákopových systémů, záhozy všech větších staveb - bojových objektů i úkrytů. Při podrobném zkoumání lze u některých objektů odvodit i palebné vějíře. Naopak nevhodné jsou tyto snímky i identifikaci protitankových překážek, pokud nedošlo před jejich instalací k úpravě terénu.