Skans 460 Parsetjärn A

Opěrný bod Parsetjärn A blokuje hlavní silnici č. 164 vedoucí od norských hranic západně od městečka Ed. Pojmenován je dle přilehleho jezera. Obrana je klasicky umístěna do strmého skalnatého svahu s dostatečným převýšením pro kontrolování níže položené komunikace. Objekty jsou velmi snadno dostupné z rozlehlého parkoviště, které se nachází přímo u jezera. Již přímo v jeho okolí se nacházejí protitankové překážky z žulových bloků, které zde v týlu spojují sousední opěrné body Parsetjärn A a B, který se nachází na protilehlé straně jezera. Ten je ovšem zakonzervovaný a většina jeho objektů je zahrnuta zeminou. Opěrný bod se nachází na pomezí regionů Dalsland a přímořského Bohuslän, které byly na začátku války považovány za nejpravděpodobnější směr německého útoku a tak se sem soustředila také většina pevnostní výstavby. V samotném regionu Bohuslän se dodnes dochodovalo, s výjimkou týlových postavení v okolí Uddevally, jen naprosté minimum opevnění. V severněji položeném regionu Dalsland je situace jen o trochu lepší.

Povrch opěrného bodu je v parkové úpravě, především centrálně položené objekty jsou velmi dobře fotografovatelné. Na čele se nacházela protitanková překážka ze žulových bloků, která uzavírala prostor mezi jezerem a skalní stěnou neprostupnou pro vojenská vozidla. Zbytek opěrného bodu byl obehnán dvouřadou protipěchotní překážkou. Jejich blízkou obranu zajišťovala klasická otevřená postavení pro dva střelce. Kromě toho zde nechybí studná, sklad munice a otevřené palebné postavení pro minomet, což je například na severně položených opěrných bodech zcela neobvyklý objekt. Další specialitou jsou otevřená postavení pro těžký kulomet, vylámaná ve skále.

Pevnostní objekty jsou soustředěné do centra opěrného bodu a umístěné za skalní ostroh, který jim zajišťoval krytí před přímým pozorováním a postřelováním. Jediným přístupným je úkryt pro protitankový kanón a jeho obsluhu, který zároveň slouží jako zázemí pro údržbu okolí. Přímo nad úkrytem se nachází malý pasivní úkryt, který sloužil jako velitelské stanoviště. Za úkrytem PTK se pak na nejskrytějším místě nachází pasivní úkryt Sk 24 se dvěma vchody.

Dále nad ním nelze přehlédnout objekt typu Kg I pro kruhovou palbu lehkého kulometu, jehož věž byla vytvarována z žulových bloků. Kousek pod ním se nachází již zmiňované otevřené postavení pro minomet. Směrem k silnici svojí palbou působil objekt pro dva těžké kulomety typu Ksp I.