Sbarramento Malborghetto - Valbruna

 

Velmi rozsáhlý opěrný bod Malborghetto - Valbruna blokoval údolí Fella ve druhé linii obrany. Začleněn byl do sektoru Tarvisiano, subsektoru XVII/b Ugovizza. Vzhledem ke značné velikosti byl rozdělen do menších skupin - Malborghetto, Kóta 845, Nebria a Valbruna. Výstavba probíhala přednostně v prvních dvou jmenovaných a to podle oběžníku 15.000. Součástí skupiny Nebria měly být také 3 dělostřelecké tvrze, dvě působící svojí palbou čelně do údolí Fella (úpatí Malga Rauna - 1472 m.n.m.) a jedna postřelující silnici do údolí Uque (Monte Nebria - 1207 m.n.m.). Dále jsou podrobněji popsány pouze navštívené objekty.

Skupina Malborghetto

Opevnění bylo situováno do okolí staršího rakousko-uherského fortu Hensel, který však v průběhu 1. světové války utrpěl vážná poškození a k obranným účelům byl takřka nepoužitelný. Do jeho pozůstatků byly vbudovány jednoduché betonové objekty zesíleného polního opevnění s betonovými střílnami s označením a - e. Na opačné straně údolí se nacházely podobné stavby s označením f - h, pro které byly pro změnu použity starší kavernové objekty. Výzbroj tvořily jeden a tři těžké kulomety. Posádka se pohybovala pouze mezi 4 až 10 muži.

Ke dvěma nejznámějším tvrzím uzávěru je poměrně snadný přístup. Stačí projet obcí Ugovizza, následně tunelem pod již zmiňovaným fortem Hensel a těšně za ním odbočit vlevo na starou silnici, která obíhá skalní ostroh. V místě, kde se silnice přibližuje k řece Fella se nachází dva vstupy do Opery 5. Opatřené jsou poválečnou ochrannou zídkou proti tlakové vlně. Výše umístěný vchod je zavřený, níže položený bývá občas otevřený, nicméně to nelze vždy zaručit. Bojové objekty se nachází z části na vrcholku příkré skalní stěny, částečně na úrovni silnice maskované okenicemi a v letních měsících navíc beznadějně zarostlé. Hlavní výzbroj tvořily původně 4 těžké kulomety, plamenomet (nerealizován) a jeden lehký kulomet. V rámci poválečné reaktivace získala tvrz také protitankovou výzbroj v podobě kanónu 90/32L. Vnitřní vybavení je aktuálně systematicky rozkrádáno.

Pouze o kousek dál se v opěrné stěně původní silnice nachází první dvě střílny sousední tvrze č. 6. Maskovány byly původně patrně pomocí billboardů, aktuálně se zde nachází pouze rezivějící kovové okenice. Ostatní střílny se nacházejí ve skalním masivu podél cesty vedoucí svahem k Fortu Hensel. Hlavní výzbroj původně tvořilo šest těžkých kulometů, k dispozici byl patrně také pozorovací zvon. Tvrz zároveň plnila funkci velitelského objektu pro celou skupinu. Jeden ze dvou vchodů se nachází u malého nádvoří před fortem, na kterém je umístěna deska s jeho názvem. Dveře byly v době naší návštěvy zavřené, nicméně dle informací na internetu se lze občas do interiéru dostat. Druhý vchod jsme nehledali, nicméně měl by se nacházet někde ve stavu za silničním tunelem. Objekt také prošel poválečnou reaktivací a nachází se ve velmi dobrém stavu. Část podzemí je provedena pouze ve hrubém výlomu a vzhledem k velikosti profilu chodeb nelze vyloučit, že bylo využito existujících starších kaveren.

O stavu ostatních objektů skupiny nemám bližší informace.Objekt Opera 3 však byla převzata před nedávnem do správy stejné organizace, která se stará o tvrz č. 4 skupiny Kóta 845 (Q. 845) a je příležitostně zpřístupněn jako muzeum. Hlavní výzbroj původně tvořily 2 těžké kulomety. V prostoru bylo v poválečném období vybudováno několik objektů pro tankové věže a pro čtyřstřílnové kopule pro těžký kulomet. Patrně všechny pancéřové prvky však byly v nedávné době odstraněny (ukradeny).

Skupina Kóta 845 (Q.845)

Zdejší opevnění nese název po dominantním návrší, které se nachází na dně údolí nedaleko soutoku řek Fella a Saisera. Do kuželovitého kopce byla vestavěna největší tvrz v tomto prostoru s označením Opera 4. Původní výzbroj tvořilo deset těžkých kulometů ve střílnách pod betonem, pozorování zajišťoval zvon umístěný na vrcholu kopce. Umístěno v ní bylo také velitelství celé skupiny. K dispozici byly čtyři vchody, z čehož dva byly vybaveny pancéřovou strážnicí. Objekt prošel poválečnou reaktivací. V současné době je ve správě organizace Landscapes, která pořádá příležitostné prohlídky. Objekty tvrze jsou rozesety po obvodu celého kopce a vede kolem nich pěšina.

Východním směrem se hned za silničním mostem přes řeku Fella (zde spíše potok) nachází tvrz č. 1 (Opera 1). Její výzbroj původně tvořilo 7 těžkých kulometů a dva kanóny 75/27 v roli protitankových kanónů, k dispozici byl také pozorovací zvon a patrně i světlomet. I tento objekt prošel poválečnou reaktivací a byl přezbrojen na silnější protitankovou výzbroj, kterou původně tvořily kanóny 75/55 v masivních pancéřových deskách, které byly později nahrazeny silnější výzbroji 90/32L. Interiér je patrně nepřístupný (i když i zde se situace často mění), většina střílen je navíc zakryta pomocí okenic. Jihovýchodním směrem údolí přehrazoval protitankový příkop. K výstavbě opevnění na jeho opačném konci však do přerušení výstavby ve 40. letech nedošlo. V severní stěně údolí nad Operou 1 byly plánovány ještě další dvě tvrze, obě vyzbrojené dvojicí těžkých kulometů. Interiér minimálně jedné z nich je přístupný, problémem je však přístupová cesta ve které kromě silničního tunelu a plotu stojí také protilavinové zábrany.

Naopak v týlu kóty 845 se podél silnice spojující obce Valbruna a Ugovizza nacházejí střílny tvrze č. 5 (Opera 5). Její hlavní výzbroj tvořilo šest těžkých kulometů. K dispozici byly 3 vchody. Také ona byla reaktivována v poválečném období. Nad jedním ze vchodů se nachází dobře zachovalý deska s rokem výstavby. Interiér je však nepřístupný. V blízkosti by se měla nacházet patrně ve stádiu hrubého výlomu ještě Opera 6. Také zdejší opevnění bylo v poválečném období zesíleno několika moderními objekty. Patrně všechny však byly v nedávné době odstraněny s výjimkou jednoho, který se nachází severně od Opery 1 v bezprostřední blízkosti dálnice.

 

Další fotografie - Sbarramento Malborghetto - Valbruna