Pěchotní tvrz Granges Communes

 

Pěchotní tvrz Granges Communes chránila společně s v týlu umístěnou pěchotní tvrzí Col de Restefond přechod přes stejnojmenné průsmyky. Objekty se nacházejí na strmém hřebeni nad průsmykem Raspoillon/Granges Communes (2.513 m.n.m.). Výzbroj tvrze odpovídá jejímu exponovanému umístění a nacházela se v pancéřových zvonech. První projekt vznikl již na začátku 30. let, ale byl průběžně měněn a výstavba také značně vázla. Jako první bylo raženo podzemí, patrně od roku 1935, základová deska Bloku 2 byla položena v roce 1937 a samotná betonáž objektu proběhla o rok později. Hlavní výzbroj tvořily dvě dvojčata těžkých kulometů v pancéřových kopulích (těsně před vypuknutím války se plánovalo přezbrojení jedné z nich na smíšenou zbraň) a osazeny byly také dva zvony GFM pro pozorování a blízkou obranu. Do týlu směřovala jediná střílna pro lehký kulomet, který mohl postřelovat přístupy ke Col de Restefond (2.680 m.n.m.), v diamantovém příkopu pod ním se nachází nouzový východ a nasávání vzduchu do tvrze.

Vnitřní vybavení tvrze bylo instalováno až červnu 1940. Posádku mělo tvořit 30 mužů a dva důstojníci. Podzemí se nacházelo v hloubce 10 metrů v ne příliš stabilním podloží. Veškerá infrastruktura byla umístěna do dvou souběžných tubusů. V jednom, do kterého vedly přístupové chodby, se nacházelo zázemí pro posádku (ubikace, ošetřovna, velitelské stanoviště). Ve druhém tubusu bylo umístěno technické zázemí (kuchyně, zásobníky PHM a vody) včetně strojovny osazené motory CLM 2 PJ 65. Vchodový objekt s poměrně silnou minometnou a kulometnou výzbrojí, která měla působit svojí palbou do týlu směrem k průsmyku Restefond a do roklí Granges Communes a Vallonnet, nebyl do vypuknutí války postaven. Připraven byl pouze výkop a část materiálu pro jeho stavbu. Současný malý vchodový objekt pochází z druhé poloviny 50. let, kdy byla tvrz reaktivována v rámci společné obrany NATO proti vojskům Varšavské smlouvy. Vchod samotný je chráněn pomocí jedné střílny pro lehký kulomet.

Interiér je volně přístupný, na dně schodiště stačí překonat sněhovou závěj, která většinou po celý rok neroztaje. Hned za ní se nacházejí části vnitřního vybavení připravené k "odnesení", poté je již cesta volná. Vnitřní vybavení postupně mizí, nejvíce patrné je to ve strojovně. Obecně je však podzemí stále v lepším stavu než na sousední pěchotní tvrzi Col de Restefond.

 

Další fotografie - Pěchotní tvrz Granges Communes