Dělostřelecká tvrz Restefond

 

Dělostřeleckou podporu pěchotním tvrzím, uzavírajícím průsmyky v okolí Restefondu poskytovala stejnojmenná tvrz umístěna na hřebeni Cime de la Bonette v nadmořské výšce 2.733 m.n.m., což z ní činilo nejvýše položenou tvrz Maginotovy linie. První návrhy výstavby pocházejí již z roku 1929, projekt však byl postupně několikrát měněn a k samotné ražbě podzemních tunelů v poměrně nestabilním podloží bylo přistoupeno v roce 1933. Ražba podzemí postupuje v následujících letech velmi pomalu a první bloky jsou vybetonovány až v letech 1936 - 1938. Na konci roku 1938 má nedokončená dělostřelecká tvrz zhruba současnou podobu, přičemž je dokončeno něco přes 60% projektu.

Stavebně dokončeny jsou dva bloky pro dělostřelecké pozorování a blízkou obranu. Jejich exponované umístění na svazích směrem k nepříteli je důvodem, proč je veškerá výzbroj umístěna v pancéřových zvonech. Blok 3 je vybaven kopulí pro dvojče těžkých kulometů JM a zvonem pro pozorování a blízkou obranu GFM. Nedaleký Blok 4 má na stropnici osazenou kopuli pro dvojče těžkých kulometů JM, zvon pro pozorování a blízkou obranu GFM a kopuli pro dělostřelecké pozorování VDP. Jediný postavený dělostřelecký srub B6 byl umístěn za horizont a vyzbrojen dvojicí kanónů ráže 75mm Model 1932 a jedním kanónem ráže 75mm Model 1931. Blízkou obranu zajišťovala dvojice střílen pro lehký kulomet. Hlavní výzbroj postřelovala hraniční průsmyky s Itálií a údolí vedoucí k průsmyku Larche. Blok 8 je objektem "komín" doplněným o nouzový východ.

V roce 1939 započala stavba zbývajících objektů s výjimkou Bloku 7, jehož stavba byla bez náhrady zrušena. Tento objekt měl disponovat otočnou výsuvnou kopulí pro dvojče kanónů ráže 75mm. Do vypuknutí války se však podařilo přichystat pouze výkop a částečně vyrazit podzemí k dalším dvěma objektům. Jednat se mělo o dělostřelecký srub - Blok 5, který měl být identický s B6, ovšem svojí palbou měl působit do opačného směru - do údolí Tinné. Blok 2 měl být určen pro blízkou obranu, hlavní výzbroj měly představovat dva minomety ráže 81mm. Pancéřové prvky pro nepostavené bloky se dodnes nacházejí dílem přímo v průsmyku Col de Restefond a v okolí Kasáren Restefond. Ke stavbě vchodového objektu nikdy nedošlo a vstup v současné podobě pochází z roku 1956, kdy byla provedena reaktivace v rámci společné obrany NATO.

Exponovaná poloha tvrze, kdy vstup leží přímo u velmi frekventované silnice, která byla vybudována až v poválečném období, činí z tvrze nejen ideální cíl návštěvníků, ale také magnet na zloděje, kteří se do vnitřního vybavení v posledních letech řádně zakousli.

 

Další fotografie - Dělostřelecká tvrz Restefond