Dělostřelecká tvrz Roche-la-Croix

 

V roce 1931 začala na místě staršího objektu Redoute de Roche-la-Croix (1884-1889) výstavba moderní dělostřelecké tvrze, jejímž cílem bylo blokování důležitého průsmyku Larche (1.996 m.n.m.). Starší stavba disponovala ze tří stran ochranným příkopem s fortovou mříží, který byl chráněn pomocí podvojné a jednoduché kaponiéry. Celá reduta byla umístěna na skalnatém výběžku, díky čemuž nebyla nutná kruhová protipěchotní obrana. Hlavní výzbroj šesti kanónů (ráže 120 a 95mm) byla umístěna v šesti kasematách, obranu příkopu zajišťovaly revolverové kanóny. Další výzbroj byla dodatečně umístěna v otevřených postaveních. V týlové části reduty byl ve skále vylámán prostor pro kasárenský objekt s kapacitou 120 vojáků + 1 důstojník a také prachárnu. V rámci výstavy moderní dělostřelecké tvrze byly všechny stavby s výjimkou kasárenské budovy a ochranného příkopu odstraněny. Naopak přibyla další kasárenská budova. Kaponiéry byly nahrazeny dvojicí kasemat umístěných v kontreskarpové zdi. Od obrany severní strany redutu, kde terén prudce padá stovky metrů k řece Ubaye bylo upuštěno. Místo toho zde byl dodatečně postaven bojový objekt s pozorovacími průzory, minometem ráže 50mm a postavením pro světlomet, který nebyl nikdy nainstalován. Jeho úkolem bylo poskytnutí dodatečného krytí v údolí se nacházející monoblokové tvrze Saint Ours Bas. Na záběrech je dobře viditelné poškození stropnice kasáren, které pochází z bombardování spojenci v roce 1945, kdy se zde bránily německé jednotky.

Dělostřelecká tvrz Roche-la-Croix (Ouvrage Roche-la-Croix) se skládá ze šesti objektů a v alpách obvyklého objektu "komín". Vchodový objekt je i na horské poměry nezvykle malý. Nebyl totiž určen pro zásobování pomocí nákladních vozidel. Munice a další zásoby sem byly dopravovány úzkorozchodnou železnicí z horní stanice lanovky vzdálené cca 800 metrů. Blízkou obranu zajišťovaly dvě střílny pro lehký kulomet (FM). Na podzemí je objekt napojen svážnicí. Bloky 2 a 3 chránily původní příkop reduty. Bloc 2 byl vyzbrojen trojicí lehkých kulometů ve střílně pod betonem a minometem ráže 50mm. Blok 3 měl o jednu střílnu FM méně. Na nejvyšším místě tvrze byla vybudována pozorovatelna (Bloc 4), ve které byl osazen zvon pro pozorování a blízkou obranu (GFM) a pozorovací zvon (VDP). Veškerá dělostřelecká výzbroj je koncentrována v jediném objektu (Bloc 5). Ve střílnách pod betonem byl vyzbrojen dvojicí kanónů ráže 75mm Model 1931 a na stropnici byla osazena výsuvná otočná kopule pro dvojici kanónů ráže 75mm Model 1933. V diamantovém příkopu se navíc nachází dvojice pevnostních minometů ráže 81mm. Blízkou obranu zajišťovala dvojice střílen pro lehké kulomety. Dodatečně byl ke tvrzi postaven na hraně srázu Bloc 6 se zvonem GFM, pozorovacími průzory, minometem ráže 50mm a postavením pro světlomet, který však nebyl nikdy nainstalován.

Termíny prohlídek se každý rok mírně liší, nicméně je lze pohodlně rezervovat a zaplatit přes internet. Průvodce čeká přímo u vchodu. Nejprve se koná prohlídka exteriérů, až poté se zamíří svážnicí do podzemí tvrze. Trasa vede hlavní galerií přes kotelnu, ošetřovnu, strojovnu, ubikace, kuchyň a velitelské stanoviště pod dělostřelecký srub, kde se nacházejí sklady munice. Prohlídková trasa procházím celým třípatrovým dělostřeleckým srubem. Interiér je plně vyzbrojen, dělostřelecká věž je v poměrně dobrém stavu včetně řady detailů. Největším zážitkem je nicméně samotná přístupová cesta k tvrzi, která začíná v obci Meyronnes. Pro běžná vozidla je na hranici sjízdnosti a rozhodně není stavěná na obousměrný provoz.

 

Další fotografie - Dělostřelecká tvrz Roche-la-Croix

 

Horní stanice lanovky - Roche la Croix

Nenápadné dveře v prudkém svahu (44.4692006N, 6.7918603E) ukrývají netradiční řešení horní stanice pevnostní lanovky, která byla vybudována v letech 1932 - 1934. Umístěna byla do podzemního stanoviště v nadmořské výšce 1900 m.n.m., ze kterého byl materiál do dělostřelecké tvrze Roche-la-Croix, vzdálené cca 800 metrů, dopravován úzchorozchodnou železnicí, která byla vedena souběžně s přístupovou komunikací, přičemž většina kolejí se zde nachází dodnes. Je však ve většině délky zasypána zeminou. Samotný podzemní objekt kromě zařízení lanovky nedisponoval žádným dalším vybavením. Elektrická energie pro potřeby osvětlení byla zavedena z nedalekého podzemního pěchotního úkrytu. Lanovka byla poháněna ze spodní, dnes nepřístupné a přestavěné stanice, která se nachází u obce Les Gleizolles v nadmořské výšce 1350 m.n.m. (44.4726861N, 6.7662078E).