Podzemní chodby

V rámci tvrzí Maginotovy linie bylo vybudováno několik desítek kilometrů podzemních chodeb, které spojovaly jednotlivé objekty tvrzí, ubikace, strojovny, stanoviště velení tvrzí a další infrastrukturu. V případech, kdy konfigurace terénu způsobila, že v některých částech podzemí by nebylo dosažena optimální hloubky podzemních komunikací, byly budovány svážnice, které jinak byly doménou napojení podzemních komunikací na vchodové objekty. Setkat se s nimi můžeme především v Alpách, příkladem mohou být tvrze St Roch, nebo Saint Gobain.

Dopravu v rozlehlých tvrzích zajišťovaly elektrifikované železnice, které vedly od vchodových objektů pro munici až pod jednotlivé bojové objekty.

Jednotlivé části podzemí bylo možné hermeticky oddělit pomocí soustavy plynotěsných pancéřových dveří. Obvykle se nacházely v blízkosti jednotlivých bojových objektů a oddělovaly hlavní galerii od muničních skladů přímo pod objektem.

Obvykle v blízkosti vchodů byly budovány v střílny na ochranu komunikací, které v případě obsazení vchodových objektů chránily přístup dále do tvrze. Z podobných důvodů byly budovány také minové kobky, které v případě nutnosti umožňovaly vyhodit ohrožené části podzemí do povětří.

Střílna lehkého kulometu na ochranu hlavní galerie a pancéřové dveře oddělující jednotlivé části - Schoenenbourg

Nádraží s elektrickým vláčkem nedaleko vchodového objektu pro munici - Schoenenbourg

Minové kobky na hlavní galerii umožňující v případě odsazení části podzemí nepřítelem vytvořit zával

Prostor s nádražím za vchodovým objektem pro munici - Four-a-Chaux

Spojovací chodba malé pěchotní tvrze Rohrbach

Umývárka na hlavní galerii tvrze St. Roch