Jugoslávské opevnění
Království Jugoslávie, nebo také Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklo v roce 1918 na troskách Rakousko-Uherska sloučením se Srbskem. Obecně se uvádí, že vznik toho státu byl především "sňatkem z rozumu", kdy se do sebe spojily naprosto rozdílné státy, a to nejen hospodářsky, ale také politicky a nábožensky. Jednalo se však o jedinou možnost, jak vzdorovat sousedům, kteří si kladli územní nároky na rozsáhlé oblasti. Tento tlak byl obzvláště citelný ze strany Itálie, která získala v rámci porcování Rakousko-Uherska Istrii s přístavem Rijeka a Zadar.
Již zde lze nalézt první impulz pro výstavbu stálého opevnění. Hlavní pozornost se tak logicky soustředila na hranice s Itálií. Ohroženy ovšem byly i ostatní části, přidevším hranice s Maďarskem. O něco menší nebezpečí hrozilo snad jen na hranicích s Bulharskem, Řeckem a Albánií. Po anšlusu Rakouska nacistickým Německem výrazně akcelerovala výstavba opevnění i na tomto úseku.
Hlavní stavební činnost se nicméně soustředila na hranice s Itálií, která chtěla své území rozšiřovat dále do Slovinska. Obrana se soustředila na zablokování přístupů od italských hranic na Lublaň zhruba v prostoru Blegoš - Žirovki vrh - Logatec. Zde byla plánována výstavba těžkého opevnění a dělostřeleckých tvzí. Po výrazné redukci stavebních plánů pak výstavba malých typizovaných objektů. V době vypuknutí války se zdejší opevnění nacházelo v různých stádiích výstavby. Samotným tvrzím chyběla většina objektů a podzemí, i tak značně redukované, se nacházelo v různých stavebních fázích. Těžké opevnění blokovalo pouze nejdůležitější komunikace severně od Logatce a severně od Žiri v uzávěru u obce Gorenja vas. Zbytek obrany stál na malých typizovaných kulometných objektech, které byly doplněny velkým množství kulometných hnízd a zesíleného polního opevnění.
Dodnes se opevnění na území současného Slovinska zachovalo v poměrně dobrém stavu. Linie opevnění na bývalých italských hranicích vstupuje do Slovinka v prostoru hraničního přechudu Babno Polje (hranice s Chorvatskem) a pokračuje východně od Cerknického jezera, nad kterým se nachází nejsilnější část linie v prostoru Cerkno - Logatec - Žirovski vrh - Blegoš. Ten tvořil přímou protiváhu italským opevnění v okolí Porezenu. Již slabší opevnění pokračovalo dál přes údolí Selšské Sory na hřebeny Ratitovce. Komunikace z italského Tarvisia do Kranje byla přehrazeny uzávěry v okolí Radovljice. Uzavřeny byly také průsmyky přes Karavanky na hranicích s Rakouskem. Větší uzávěr byl vybudován v okolí Dravogradu a několik linií opevnění pak na přístupech a v okolí Mariboru a Ptuje.
Většina opevnění se dnes nachází zcela opuštěná v nádhérné hornaté krajině. Nejvhodnější k návštěvě je nejsilněji vybudovaná část opevnění v prostoru Blegoš - Žirovski vrh. Z obce Gorenja vas je vyznačena turistická trasa vedoucí po části linie a je opatřena informačními tabulemi. Rozestavěná tvrz Hrastov Grič a Goli vrh byly vyčištěny, uzavřeny a příležitostně se v nich pořádají komentované prohlídky.
Tyto stránky poskytují pouze velmi základní informace o jugoslávském opevnění, které se nachází na území současného Slovinska. Zájemcům o danou problematiku lze doporučit českou publikaci, která vyšla v edici Pevnosti svazek č. 22 s názvem Rupnikova linie a ostatní jugoslávská opevnění z let 1926-41, která je výsledkem mnohaletého průzkumu kolektivu autorů pod vedením Miloše Habrnála. Pro průzkum v terénu doporučuji mapu opevnění, která se nacházejí na území Slovinska, na adrese www.rapalskameja.si/zemljevid/. Mapa existuje také v mobilní verzi, což se hodí při hledání objektů ve velmi členitém a nepřehledném terénu.
