Fort St Elmo

Již v roce 1551 byla v tomto místě vybudována mohutná pevnost St Elmo, jejímž hlavním úkolem bylo bránit vniknutí osmanského loďstva do Velkého přístavu. Již v roce 1565 se stala primárním cílem útoku po vylodění nepřátelských jednotek na Maltě. V průběhu bojů byla silně poškozena a její posádka padla téměř do posledního muže. V rámci rozsáhlých přestaveb a založení nového silně opevněného hlavního města Valetta došlo také k opravě a značnému rozšíření.

Základní podoba nového fortu zůstala v průběhu staletí bez větších změn. Pod britskou nadvládou došlo ovšem několikrát ke kompletnímu přezbrojení, což si vyžádalo také značné přestavby kvůli získání dostatečného prostoru pro sklady munice a střelného prachu. Vlivem dalších modernizací však byly často teprve nedávno dokončené stavby opět odstraněny. Popis je tak zaměřen především na současnou podobu. Dnes se v interiéru nachází Národní vojenské muzeum (National War Museum). Rekonstruována je přibližně polovina fortu, zatímco zbytek je opuštěný a nepřístupný.

Ještě před návštěvou samotného interiéru je vhodné vydat se dolů po skalnatém pobřeží před samotný fort. Schodiště kousek od hlavního vchodu do muzea vede nejprve na menší přístaviště, kde se nachází technické budovy sloužící pro uskladnění fyzických bariér přehrazujících vstup do Velkého přístavu. Pod označením Boom Defence se skrývá objekt vybudovaný v roce 1909, který byl ovšem reálně uveden do provozu až v roce 1935. Sloužil k instalaci ocelové sítě, která byla natažená mezi Fortem St Elmo a Sengleou. Aktivně využívána byla v průběhu 2. světové války, kdy bránila vplutí nepřátelských ponorek do Velkého přístavu. Součásti je i o něco výše umístěný objekt pro světlomet.

Cesta pokračuje dál podél celého fortu. Z pobřeží je dobře viditelná například pancéřová deska kasematy pro kanón RML nebo věže pro řízení palby věží pro rychlopalné kanóny QF. Samotné vlnolam s mostem ovšem není přístupný.

Hned za vstupem do muzea následuje vpodstatě souvislá řada dělostřeleckých baterií. Jedná se jak o nejmodernější baterie pro věže s dvojicí rychlopalných kanónů (6-pdr QF) tak o otevřená palebná postavení pro děla různých ráží. Kromě skladů munice a pohotovstních úkrytů disponoval každý kus věže QF vlastním stanovištěm řízení palby. Před vstupem do horní části fortu tvoří dominantu masivní kamenná kasemata pro kanóny RML (80-pr RML). Výzbroj byla postupně regulována - původně se jednalo o 16 kusů kanónů 68-pd, které byly nahrazeny osmi 80-pr RML, aby zde nakonec byly umístěny čtyři rychlopalné kanóny 12-pdr QF. Za další otevřenou baterií pro kanóny 12-pdr QF následuje na Bastionu Sv. Jana kombinace pancéřových kasemat pro kanóny RML ráže 10 palců a dvou nejmodernějších baterií QF. Za ní se pod kavalírem nachází v otevřené expozici čtyři kanóny RML ráže 11 palců (279 mm) pocházející z Fortu San Leonardo včetně munice. V době naší návštěvy nebyla baterie QF přístupná, ale dle fotografií na internetu by měla být. Důvodem bylo patrně větrné počasí a předpověď deště (to samé platí také pro stropnici Kavalíru s velitelských objektem).

V horní části fortu se nacházejí expozice samotného vojenského muzea. Doporučit lze také audiovizuální prezentaci v modernizovaném kavalíru. Do jeho útrob bylo vestavěno moderní vojenské velitelství Velkého přístavu. K řízení plavby byla vybudována velká pozorovatelna.