Objekty v okolí Rödbergsfortetu

Kromě návštěvy samotného Rödbergsfortetu, který je popsán na samostatné stránce stojí za pozornost i jeho okolí. V prostoru parkovišť a servisní budovy (původně jídelny) se nachází ve venkovních expozicích celá řada exponátů. Přímo před budovou, kde se nachází občerstvení a pokladna muzea se nachází kasematní rychlopalné kanóny ráže 5,7 cm. Nedale pod přístřeškem, pak věžová houfnice ráže 15 cm výrobní č. 6. Právě tyto zbraně původně tvořily hlavní výzbroj fortu. Nachází se zde také kanón ráže 7,5 cm, který původně sloužil pro účely protiletecké obrany, aby se později stal výzbrojí mezilehlých dělostřeleckých objektů. Expozice je umístěna na základech muničního skladu, který nešťastnou náhodou vyletěl do povětří v průběhu 2. Světové války. Přímo na parkovišti je vystavena také polní verze houfnice ráže 15 cm. Nedaleko se nachází také otevřené postavení protiletecké obrany.

Původní projekty pancéřových fortů počítaly s instalací otočných výsuvných věží pro světlomety. K realizaci ani v jednom případě nedošlo a pro potřeby nočního boje byly světlomety instalovány v samostatných postaveních v okolí fortů. Rödbergsfortet disponoval, stejně jako ostatní forty, dvojicí stanovišť. Jedno se nachází na jeho severní straně, přímo na hřebenu. K dispozici byl velký úkryt světlometu a kolejiště ke dvěma stanovištím na východním a západním úbočí hřebene. Samotné stanoviště bylo opatřené betonovou ochrannou zídkou a přípojkou na zdroj energie, která byla dodávána z fortu. Toto stanoviště se zachovalo ve velmi dobrém stavu včetně samotné světlometu o průměru 110 centimetrů s dosvitem 11 kilometrů. Jižně od fortu se nachází druhé, které je částečně zasypané kamením. Dodnes se však zachoval v hlubokém výlomu malý úkryt pro obsluhu a samotný objekt úkrytu světlometu. Ze zachovalých pozůstatků není úplně zřejmé, jak přesně zde světlomet fungoval. Nezachoval se zde ani samotný výtah. V jiných postaveních k manipulaci sloužil ručně ovládaný výtah. Na stropnici úkrytu nenavazuje na šachtu kolejnice, je tedy možné, že světlomet byl na úkrytu umístěn stacionárně a po stranách byly vybudovány pouze pěchotní parapety.

V roce 1911 byla blízká obrana fortu dále zesílena pomocí masivních betonových objektů, které se nazývají "klobásy". Fakticky se jedná o krytý zákop s řadou střílen pro ruční zbraně. Na jejich konce se umisťovaly střílny těžkých kulometů, obvykle určené k bočním palbám k sousedním objektům. Severně od fortu se nacházejí tři tyto stavby. Dobře zachovalý, přístupný objekt se nachází přímo pod cestou vedoucí od parkoviště u fortu východním směrem (ve dnech, kdy je fort přístupný veřejnosti je oblast průjezdná jednosměrným provozem, pokud je zavřeno, je provoz obousměrný a cesta východně od parkoviště je zavřená). Naopak poměrně velký objekt, který byl vybudován přímo vedle příjezdové silnice k fortu je nepřístupný, stejně jako další, který se nachází na skalním ostrohu severně od fortu (po levé straně příjezdové silnice).

V roce 1915 bylo přistoupeno k výstavbě několika desítek samostatných dělostřeleckých pozorovatelen a různých typů kulometných objektů. Jižně od fortu pod stanovištěm světlometu se u lesní cesty nachází velmi neobvyklá dělostřelecká pozorovatelna. V ostatních případech byly nalezeny objekty určené k přímému pozorování. V tomto případě se ovšem jedná o stavbu zcela zapuštěnou pod úroveň terénu. Navíc je jedinou nalezenou pozorovatelnou, která má více podlaží. Pozorování bylo prováděno pomocí dvou periskopů, které byly umístěné pod pancéřovým krytem. Sál pod stropnicí je natolik vysoký, že bylo nutné vybetonovat mezipatro pro pozorovatele s přístupovým žebříkem. O patro níž se navíc nachází malá ubikace, která je všem plná ledu.

Lesní cesta klesá dál jižním směrem a opouští původní oplocený vojenský prostor ohraničující fort. Ústí na asfaltovou silnici, kterou je nutné se vydat doleva. Zde mezi střelnicemi (aktivně využívanými) se po levé straně silnice nachází velmi neobvyklý oboustranný objekt pro těžké kulomety. Disponuje dvojicí vchodů se střílnou na jejich obranu. Ty ústí do střeleckých místností na obou stranách objektu. V každé z nich se nacházely tři těžké kulomety - dva k boční palbě a jeden k palbě přímé. Mezi nimi se nachází ubikace. Střílny byly chráněny sklopnou pancéřovou deskou. V posledních letech v okolí Bodenu znovu podstatně vzrostla vojenská aktivita a nejsem si zcela jistý, jestli se tento objekt nenachází v aktivním vojenském prostoru. Pokud se vrátíte zpět k lesní cestou vedoucí k Rödbergsfortetu a vydáte se po silnici v opačném směru, měl by další objekt nacházet po pravé straně silnice. Ten jsme ovšem nenavštívili.

Za severním stanovištěm světlometu se přímo na hřebeni nachází kompletně zachovalá dělostřelecká baterie se dvěma kanóny ráže 12 cm m/24C-66, která sloužila primárně pro cvičné účely. Interiér objektů je přístupný pouze výjimečně. Provedením se nicméně jedná o standardní vnitrozemskou dělostřeleckou baterii s úkryty pro obsluhu a munici s krytými spojovacími zákopy. Postaven zde nebyl objekt pro kuchyni a strojovna.