Skans 210 Fulunäs a další opevnění v povodí Västerdalu

Údolí Västerdalu bylo bráněno opěrnými body č. 201 - 210. Přímo podél řeky se nacházely od jihu k severu opěrné body 202 Malungsfors, 203 Limedsforsen, 206 Torgasmon, 207 Fiskarheden, 209 Högstrand a 210 Fulunäs. Na přístupech do údolí od norských hranic pak 204 Norra Almsjön, 205 Tandsjön a 208 Styggbäcken. V týlu západně od města Malung se nachází opěrný bod 201 Vimyren a komunikace mezi řekami Osterdal a Västerdal blokovaly opěrné body 218 Branäs, 217 Ärnäs a 216 Nornäs.

Skans 210 Fulunäs

Opěrný bod Fulunäs (Skans 210) se nachází na soutoku řek Fulan a Göralven, jejichž název se zde mění na Västerdalälven. Zároveň se zde spojuje silnice Särna - Sälen s komunikací vedoucí od norských hranic. Opevnění se nachází na značné ploše cca 1200 x 500 metrů. K obraně byla využita soustava návrší nad řekou, která byla v týlu navíc chráně jezerem a navazující bažinou. Při postupu nepřítele od norských hranic tak překážku tvořila řeka Fulan a strmé svahy nad ní. V místech kde přesto hrozil pohyt obrněné techniky byly vybudovány protitankové překážka. Nacházejí se zde jak žulové, tak betonové. Největší riziko vniknutí nepřítele do prostoru opěrného bodu však existovalo ze severního a jižního směru. Zde byly vybudovány souvislé pásy třířadé protitanové překážky z žulových bloků a v blízkosti silnice také betonové dračí zuby. Na východní straně byla vybudována pouze kratší protitanová překážka v prostoru jižně od jezera.

O podrobné struktuře opěrného bodu nemám žádné bližší informace. V mapě jsou zanesené pouze nalezené objekty. Část z nich je navíc částečně, případně zcela zasypaná zeminou. Řada objektů je navíc zazděná. K zakonzervování opěrného bodu došlo někdy okolo roku 2009. Proběhlo však značně nahodile. Dle lidarového snímku se polní opevnění zachovalo v dobrém stavu a díky tomu lze identifikovat i řadu bojových objektů. Zhruba polovina prostoru byla v předešlých letech vykácena a dnes se tak objekty částečně nacházejí v houštinách.

Na severním křídle jsou za protitankovou překážkou umístěné dva objekty Ksp IV, přičem objekt č. 2 na mapě je jedním z nejlépe zachovalý exemplářů, které jsou na norských hranicích k nalezení. Zvon pro pozorování a blízkou obranu byl zesílen pomocí obetonování. Západním směrem působily dva těžké kulomety, východním jeden. Právě na jeho straně se zachovala i železná konstrukce pro maskování. Identický objekt č. 3 je zabetonovaný, zahrnutý zeminou je však pouze částečně. V týlu se nachází objekt pro kruhovou obranu Kg (č. 1) vyzbrojený lehkým kulometem. Intreriér je ovšem nepřístupný. V nedalekém zákopovém systému je k nalezení malý pasivní úkryt Sk6. Na protitankovou překážku navazuje velmi strmý svah, samotnou silnici ze Särna bylo však nutné přehradit protitankovou překážkou z betonových bloků.

V prostoru mezi silnicí a řekou se nejprve nacházejí dva zazděné a zcela zasypané objekty (č. 4 a 5), u kterých není možná bližší identifikace. Naproti tomu objekt č. 6 pro kruhovou obranu se zachoval ve velice dobrém stavu. Interiér je přístupný. Jižněji se nejprve východně od silnice nachází kulometný objekt, který postřeloval protitankovou překážku blokující jednu z mála sjízdných cest do nitra opěrného bodu. Objekt je ovšem z větší části zasypaný a zabetonovaný. V blízkosti silničního mostu se nachází zcela zasypaný objekt č. 8, patrně se jedná o pasivní úkryt. Tím nejzajímavějším je ovšem objekt č. 9.

V průběhu války vznikla modernizovaná verze objektu, ve kterém byl protitankový kanón umístěn za pancéřovou deskou o síle 10 cm na pevnostní lafetě. Osadit zde bylo možné širokou škálu výzbroje – kanóny ráže 37mm m/1934, m/1938, ráže 20 mm m/1939 nebo m/1939-40. Na pobřeží ve Skane bylo vybudováno celkem pět kusů. Naprosto raritní je zdejší objekt, který je oboustranný, přičemž do každého směru působí jeden protitankový kanón umístěný za pancéřovou deskou. Vestavěn byl patrně pod těleso mostu, který je však dnes již odstraněn. Vstup do objektu je dnes bohužel zazděn, jinak se zachoval ve velmi dobrém stavu. Po stranách objektu jsou postavené betonové stěny se střílnami pro ruční zbraně, které byly určené k blízké obraně. Na stropnici se nachází památník vojákům bránícím tento úsek fronty v průběhu 2. světové války.

Dále jižním směrem následuje nad silnicí další kulometný objekt (č. 9) postřelující silnici a most přes řeku. Opět je zazděný a z větší části zasypaný. Poté se obrana přesunuje přímo na břeh řeky. Nacházejí se zde tří malé kulometné objekty. Sice jsou nepřístupné, ale zazděny byly pouze vchody a nedošlo zde k žádnému zasypání. První z nich č. 11 se nachází u vjezdu na malé parkoviště, přičemž vjezd na něj vznikl zasypáním protitankové překážky z betonových bloků, která zasahuje až do řeky. K objektu byla provedena dodatečná přístavba směrem k řece, účel ovšem není zcela zřejmý. Zbylé dva objekty, přičemž jeden z nich je oboustranný určený pro dva těžké kulomety, jsou přístupné po pěšině z parkoviště. Opěrný bod je zde ohraničen protinkovou překážkou z žulových bloků, která stoupá od řeky k silnici a pokračuje dál severovýchodním směrem. Pod silnicí se pak nachází objekt pro kruhovou obranu Kg I vyzbrojený lehkým kulometem.

Jádro opěrného bodu nebylo dál zkoumáno. Rozmístění polního opevnění je snadno identifikovatelné na lidarovém snímku, který slouží jako podklad přiložené mapy. Protitanková překážka na východní straně opěrného bodu byla bráněna pomocí PTK umístěného na jejím severním konci.

Opevnění v povodí Västerdalu

Skans 209 Högstrand se nacházel po obou stranách řeky. V lepším stavu by snad měla být západní strana uzávěru, ale přesnou lokaci objektů neznám. Na východní straně opevnění blokovalo hlavní silnici vedoucí do Sälenu a souběžně vedoucí železnici, která je dnes snesená. Právě v prostoru tělesa železnice se zde zachovala část uzávěru trati, kterou bylo možné uzavřít pomocí ocelových nostníků. Jedná se patrně o jediný částečně zachovalý exemplář v celém regionu Dalarna. V ostatních případech byly tyto uzávěry odstraněny při rozšiřování silnic, případně při zvyšování bezpečnosti rozšířením krajnic. Z uzávěru se zachoval pouze jeden betonový sloup a podstavce pro ocelové nosníky v otevřené poloze. Na zátaras je napojena protitanková překážka ze žulových bloků. Nedaleko se nachází zcela zahrnutý objekt, který není možné blíže identifikovat. Obrana západně od silnice se dále opírá o hluboké řečiště jednoho z přítoků řeky Västerdal. Celý prostor je však silně zarostlý.

Skans 207 Fiskarheden se nachází u křižovatky silnic ve stejnojmenné osadě, které dominuje velký dřevařský závod. Dodnes se toho zde patrně příliš nedochovalo.

V okolí obce Torgas se nacházel Skans 206 Torgasmon. Ani v tomto případě se toho z bojových objektů příliš nedochovalo. Jeden zcela zasypaný bojový objekt jsme identifikovali nedaleko malého parkoviště (60.9844244N, 13.3349889E) severně od obce. Nad tímto pakrovištěm se zároveň nachází největší pozůstatek zdejšího opevnění. Také zde byla blokována silnice a souběžně vedoucí, dnes již snesená železniční trať. V tomto případě bylo zvoleno značně neobvyklé řešení, do protitankové překážky tvořené žulovými bloky byl vkomponován nákladní železniční vagon, ke kterému byly přibetonovány žulové bloky. V případě nutnosti uzavření železnice byl tento vagon odbržděn a ten samovolně sjel po kolejnicích do prostoru tratě, kterou tím zablokoval. Dnes je tato památka zastřešená, samotné kolejnice, po kterých se vagon pohyboval, byly odstraněny a nacházejí se na louce vedle zátarasu. Také samotná protitanková překážka je poměrně neobvyklá a skádá se ze čtyř řad žulových bloků.

Většina opěrného bodu (Skans 203) Limedsforsen byla patrně odstraněna. Nacházel se přímo v prostoru stejnojmenné obce. Jeden kulometný objekt se zachoval v prostoru velkého odpočívadla (60.8987008N, 13.3868278E), jeden objekt se pak nachází v lesíku severně od něj (60.9009861N, 13.3860661E).

V relativně dobrém stavu se zachoval Skans 204 Norra Almsjön nacházející se severně od stejnojmenného jezera. Samotný silniční uzávěr byl odstraněn během rozšiřování cesty, odstraněna byla také část objektů. Většina zachovalých byla zakonzervována.

Přejezd mezi Västerdalem a západně položeným údolím řeky Klarälven je možný buď pohodlně s velkou zajížďkou přes Malung a Stöllet, případně pomocí většinou šotolinových lesních cest. Jedinou alternativou je silnice z Torgasu vedoucí do horského střediska Rörbäcknäs a dále přes Norsko zpět do Höljes ve Švédsku. Na této silnici se nachází malý opěrný bod (Skans 208) Styggbäcken. Všechny objekty jsou zakonzervované. Bojový objekt přímo nad silnicí je navíc zahrnutý zeminou. Na čele se nachází dvouřadá protitanková překážka z žulových bloků. Kromě zmiňovaného zasypaného bojového objektu se zde nachází ještě dva objekty pro kruhovou obranu Kg. Dobře patrné jsou pozůstatky polního opevnění s malými pohotovostními úkryty. Celý prostor byl nedávno vykácen, zajímavé je, že si těžká těžební technika poradila i s průjezdem protitankovou překážkou. Z nedalekého opěrného bodu (Skans 205 Tandsjön) se toho patrně příliš nedochovalo.