Mjösjöfortet

Na východě pevnosti se nacházejí blízko sebe dva pancéřové forty, které měly nést hlavní tíhu obrany. Jedná se o severněji položený Mjösjöfortet a Gammelängsfortet. Nad jezerem Svartbyträsket se navíc nachází kavernová baterie Svedjeberget. V prostoru mezi forty se zachází množství otevřených dělostřeleckých baterií, které měly k dispozici malé pasivní úkryty. Obranu později zahušťovaly pěchotní opěrné body a klobásové objekty.

Mjösjöfortet vybudovaný v letech 1900 – 1908 disponoval hlavní výzbrojí čtyř houfnic ráže 15 cm model 1906 v otočných věžích. Blízkou obranu pak zajišťovaly tři otočné věže pro kanóny ráže 8,4 cm a osm rychlopalných kanónů ráže 57 mm model 07 pro obranu obvodového příkopu. V okolí bylo později vybudováno silné pěchotní opevnění a jeden dělostřelecký srub. Obvodový příkop byl vylámán v různých výškových úrovních. Přístupná je tak jen týlová část příkopu a velmi dlouhý vstupní tunel. Celý fort se však dá pohodlně obejít s výborným výhledem na všechny pancéřové prvky. Ty jsou rozmístěny na ve skále vylámaných terasách, což je dobře patrné z lidarových snímků. Toto řešení je ještě výraznější u nejjižnějšího fortu pevnosti Södra Åbergsfortet.

V pozdějších letech došlo ke klasickým úpravám. Kontreskarpové kaponiéry byly napojeny podzemními chodbami na zbytek fortu, rychlopalné kanóny byly nahrazeny těžkými kulomety a proti vjezdu byly instalovány dvě pancéřové desky pro jeho obranu. V jedné byl osazen kanón ráže 8,4 cm a ve druhé těžký kulomet. Na povrchu byl vybudován poměrně složitý pěchotní parapet s řadou úkrytů, krytých i otevřených palebných stanovišť a především s objekty pro minomety. Těch se zde nacházelo celkem osm. V jižní části parapetu se patrně nacházelo také stanoviště pro 20 mm rychlopalný protitankový kanón.

Pouze kopule pro dělostřelecké pozorování byla napojena žebříkem na podzemní systém. Zbylé dvě polokopule pro dělostřelecké pozorování pak byly součástí pěchotního parapetu.