Fort Douaumont

Fort Douaumont byl vybudován na strategické výšině dominující severovýchodní části pevnostního prstence Verdunu. Se stavbou bylo započato v roce 1884 a pokračovala až do roku 1890. Ovšem již v roce 1900 bylo započato s výraznými modernizacemi, které změnily podobu celé stavby.

Pětiúhelníkový ochranný příkop byl chráněn pomocí dvou jednostranných a jedné dvoustranné kaponiéry, které byly umístěny v kontreskarpové straně ochranného příkopu. Samotný příkop měl hloubku okolo šesti metrů, ochranu zesilovala fortová mříž a další protipěchotní překážky. Kasárenský objekt byl dodatečně částečně zasypán zeminou a jeho odolnost byla zesílena vrstvou písku a dodatečnou vrstvou betonu. Západním směrem působila svojí palbou dvojice kanónů ráže 75 mm z kasematy Bourges. Na východní straně kasáren byl vybudován objekt pro kopuli Galopin pro jeden kanón ráže 155 mm. Na čele byly umístěny dvě výsuvné otočné věže pro těžké kulomety a uprostřed výsuvná otočná věž pro dvojici kanónů ráže 75mm. Pozorování usnadňovala řada pancéřových pozorovacích zvonů. Jednalo se tak o stěžejní pilíř obrany v celém prostoru a patrně také o nejznámější fort celého systému Séré de Riviéres a to díky událostem, které se zde odehrály v průběhu 1. světové války.

Zkušenosti z prvních měsíců 1. světové války způsobily velké nalomení důvěry v pevnostní stavitelství. Především rychlý pád pevností v okolí Lutychu a potřeba těžké výzbroje na severní části fronty zapříčinily postupné odzbrojení pevností v okolí Verdunu včetně fortu Douaumont. Frontová linie se na počátku roku 1916 nacházela přibližně 15 kilometrů před pevnostním prstencem, kde bylo vybudováno nové zesílené polní opevnění včetně řady menších betonových objektů (úkryty i bojové objekty). Naproti tomu v samotných fortech zůstává jen menší posádka, která nedisponuje potřebným vybavením. Navíc byla shodou okolností těsně před německým útokem připravována destrukce nejdůležitějších částí pevnosti pro případ nenadálého útoku.

Překvapivý útok 21. února 1916 na nejsilnější pevnost na území Francie - Verdun - umožnil poměrně snadno překonat předsunutá polní opevnění a rychle postupovat k hlavnímu pevnostnímu prstenci. V té době byly ve funkčním stavu pouze obě kopule s dělostřeleckou výzbrojí a rychlopalné kanóny v kasematách na ochranu příkopu, k dispozici však nebyla patrně vyškolená obsluha. Postup jednotek je natolik rychlý, že již 25. února 1916 je bez boje překvapivě obsazen fort Douaumont, který zůstane v německých rukou dalších 8 měsíců, během kterých jsou vedeny zuřivé boje v celém prostoru Thiaumont - Douaumont - Vaux.

V současné době je fort přístupný jako muzeum, které prošlo v posledních letech řadou úprav. V rámci prohlídkové trasy v interiéru je možné si prohlédnout téměř celý kasárenský trakt včetně spodního patra, kde je možné pohlédnout do hluboké šachty, která napojovala fort na podzemní systém, který byl budován v rámci modernizací v roce 1917. Z moderní výzbroje je možné navštívit pouze interiér výsuvné otočné kopule Galopin 155R pro jeden kanón ráže 155mm. Naproti tomu je možné volně navštívit celý exteriér tvrze. Jeho některé částku jsou však velmi vážně poškozeny, což není případ hlavních pancéřových prvků - výsuvných otočných věží pro kulomety, kanóny ráže 75mm a pancéřové pozorovací zvony.