Původně malá pěchotní tvrz byla vybudována v letech 1887 - 1888, přičemž se jednalo především o zemní stavbu. Kompletní rekonstrukce proběhla v letech 1902 - 1905, přičemž vznikla moderní pěchotní tvrz, která kryla táhlý hřeben mezi největším fortem pevnostního prstence Douaumontem a výrazně silněji vyzbrojenou pěchotní tvrzí Froideterre. Ve směru k Douaumontu byly směřovány dva polní kanóny ráže 75 mm v kasematě Bourges. K většímu úkrytu byl přistavěn objekt pro otočnou výsuvnou věž pro těžký kulomet. Malá pozorovatelna disponovala pancéřovým pozorovacím zvonem. Východy ze všech staveb ústily na společném dvoře. Celý komplex byl obehnán zemním valem a pěchotní překážkou.
Po překvapivém obsazení fortu Douaumont a táhlých bojích o fort Vaux byla pozornost upřena právě na tvrze Thiaumont a Froideterre, které mohly bez větších problémů kontrolovat další postup na starší fort Souville a také přístupy do obce Fleury a dále ve směru na Verdun. Již dříve byl tento prostor vystaven těžkému dělostřeleckému ostřelování. Intenzita však výrazně vzrostla ve dnech před plánovanou ofenzivou, která se měla uskutečnit 23. června 1916. V poslední fázi dělostřelecké přípravy byly nasazeny také chemické zbraně a následně dle plánu v 6 hodin ráno vyrazila do útoku pěchota. Obrana zde byla rychle překonána a útok směřoval dále do týla obranného postavení a na tvrz Froidettere, kde však po počátečních úspěších ztroskotal. V následujících týdnech tvrz Thiamont změnila ještě několikrát majitele, až nakonec definitivně do podzimu 1916 zůstala v německých rukou. V tomto období se stala oblíbeným cílem také francouzského dělostřelectva.
Měsíce dělostřeleckého odstřelování postupně tvrz téměř zcela vymazaly ze zemského povrchu.