S opevňovacími pracemi v Toulu bylo započato v roce 1698. Hlavním úkolem zdejší pevnosti bylo blokování komunikace vedoucí se Strasbourgu do Paříže. Pevnost nebyla nikdy zcela stavebně dokončena. V první polovině 19. století se však dočkala částečné rekonstrukce v rámci systému Haxó. V rámci bojových operací Francouzsko-Pruské války 1870 - 1871 byla pevnost obléhána, přičemž smrtelnou se pro ni stalo umístění nepřátelského obléhacího dělostřelectva na nedaleký dominantní vrch Mont Saint Michel (později zde byl vybudován mohutný fort v rámci systému Séré de Riviéres, který měl znemožnit opakování historie).
Po prohraném válečném konfliktu se město Toul ocitlo nedaleko nových hranic a jeho strategický význam dále vzrůstal. Okolo města byl vybudován mohutný pevnostní prstenec, přičemž starší městské bastionové opevnění dále plnilo svoji vojenskou funkci jako citadela pevnosti a sloužila především k ubytovacím a skladovacím účelům, přičemž prošla opět rekonstrukcí, která se zaměřila především na kasárna a odolná skladiště.
Dodnes se pevnost zachovala v poměrně dobrém stavu, i když na některých místech došlo k částečným demolicím. Opevnění je pečlivě udržováno včetně vodního příkopu. Zajímavostí je vodní kanál Marna - Rýn, který probíhá po severní straně pevnosti a vede tak přímo vodním příkopem před bastiony. Pozoruhodnou stavbou je také nedaleký vodní kanál, který zásoboval pevnostní město vodou.