Fort de la Turra

Jako protiváha silného italského opevnění v prostoru Mont Cenis byly vybudovány na strategických výšinách na severním konci náhorní plošiny dva menší forty. Zatímco v případě italské strany se jednalo o velice důležitý průsmyk, který v případě prolomení umožňoval nerušený přesun na Turín, byla obrana na francouzské straně o něco jednodušší. Na průsmykem Mont Cenis následovalo „slepé“ údolí, kterým nebylo možné postupovat dál do hlouby Francie, ale bylo nutné se podél hranic vrátit zpět do Modane, které bylo v rámci výstavby pevností Séré de Riviéres silně opevněno. Zde byl v letech 1857 – 1870 postaven důležitý železniční tunel na lince Lyon – Turín (tunel Fréjus), který zároveň ukončil éru železnice vedoucí přes Col du Mont Cenis.

Právě tento průsmyk (2081 m.n.m.) byl blokován Fortem de la Turra (1893 – 1894). Ten byl postaven v okolí kóty Petite Turra (2529 m.n.m.) přímo nad samotným průsmykem. To umožňovalo nejen bez problémů kontrolovat samotný průsmyk, ale i vést účinnou palbu na větši objektů na italské straně hranice. Výstřel částečně zakrývala pouze jižně položená Cime du Laro (2881 m.n.m.).

Samotný fort byl velice jednoduché konstrukce. Částečně byl ohraničen strmými skalními srázy, které nepotřebovaly větší obranu, na průchodnějších místech byla vybudovaná hradba opatřená střílnami a případně také kamennými menšími objekty. Pouze v prostoru dvou vchodů byl vybudován menší příkop, přes který byl vedet sklápěcí most. Bezprostřední okolí bylo postřelováno pomocí ručních zbraní ze střílen vchodového objektu. Na samotném povrchu se nacházelo několik budov, většinou postavených mimo dostřel nepřátelského dělostřelectva. Dominantní stavbou byla velká budova kasáren. Po jejích obou stranách bylo započato v roce 1898 s ražením podzemní galerie, která měla ve střílnách umístěných v kolmé stěně horského masivu obsahovat čtyři kanóny ráže 120mm. Tyto práce nebyly do vypuknutí 1. světové války dokončeny. Se stavbou se však pokračovalo i v meziválečném období, a tak odtud mohly na začátku války v roce 1940 působit svojí palbou dva kanóny ráže 75mm. V meziválečném období zde probíhaly také další stavební úpravy.

V současné době je fort volně přístupný. Cesta k němu vede z Col du Mont Cenis. Ze samotného vrcholu jsou nádherné výhledy nejen na Mont Cenis, ale také na hřebeny národního parku Vanoise s velkým množstvím ledovců. Společně s návštěvou průsmyku Beccia zabere cesta přibližně 5 hodin.

Společně s návštěvou Fortu de la Turra je vhodné navštívit také stejnojmenná kasárna, která se nacházejí na úpatí hřebene vedoucího k Cime du Laro v nadmořské výšce 2493 m.n.m. Kromě kasárenských budov bylo v okolí vybudováno také několik podzemních úkrytů, pozorovatelna a několik objektů zesíleného polního opevnění. Kvůli nestabilnímu podloží je však většina vstupů do podzemí zasypána, objekty jsou silně poškozeny sesuvy. Naopak v dobrém stavu se dochovala vojenská lanovka vedoucí sem z Madeleine (a dále z Termignonu) a pozůstatky vodovodu.

Směrem k Pas de la Beccia (2717 m.n.m.) byla budována vojenská cesta, kterou se však nepodařilo dokončit. Nedaleko samotného průsmyku byl vybudová pěchotní úkryt (1893 – 1894). Hranice mezi Francií a Itálií probíhala přímo prostředkem sedla, dodnes se zde nachází hraniční kámen a zbytky husté protipěchotní překážky. Zároveň odtud bylo možné velice účinně pozorovat celý prostor Mont Cenis, který se nacházel v italských rukou, což se týká především protilehlého fortu Pattacreuse.