Fort Uxegney

Pevnost Epinal byla vybudována na dolním toku řeky Mosely, na křižovatce důležitých komunikací vedoucích z Vogéz. Navíc tudy probíhala důležitá železniční trať. Nejsilnější forty byly budovány v severní části prstence. Na západní straně řeky to byly poměrně blízko sebe forty Grande Haye, Bois l´Abbé a Uxegney. Právě v posledně jmenovaném se nachází velmi zajímavé muzeum s řadou exponátů.

Fort Uxegney byl vybudován v letech 1882 - 1884 jako klasický zděný fort s pětiúhelníkovým půsorysem obvodového příkopu. Blízkou obranu zajišťovala dvojice podvojných kaponiér a jedna jednoduchá na eskarpová straně příkopu. Jejich výzbroj tvořily revolverové kanóny ráže 40 mm Model 1879 a beznadějně zastaralé kanóny ráže 120 mm s bronzovou hlavní Model 1853. Na valech pak byla umístěna různá výzbroj ráže 120 až 150 mm, aby se zde před vypuknutím války nacházela polní děla ráže 90 mm. Posádku mělo tvořit 296 vojáků a 22 důstojníků a poddůstojníků.

První modernizační práce začaly být prováděny jíž po osmi letech od uvedení do služby. Nejprve se jednalo o zesílení kasáren a úpravy vchodové části. Stavebním materiálem již byl beton, následně železobeton. Následovala výměna čelních kaponiér na eskarpové straně za podvojnou a jednoduchou kasematu na straně kontreskarpové. Kontreskarpová podvojná kasemata disponovala také ochranou proti podzemní minové válce. Následovalo zesílení překážek na obvodu fortu, aby od roku 1910 započala poslední realizovaná fáze modernizací spočívající v masivní instalaci pancéřových prvků a výstavbě kasemat Bourges. Každá z nich byla určena pro dvojici děl ráže 75 mm, které bočně postřelovaly prostor k sousedním fortům. K dispozici byla vedle kanónových střílen také malá pozorovatelna. Jako poslední byla již v průběhu války instalována strojovna a provedeno bylo také napojení na veřejnou elektrickou síť. Plánovány byly další stavební úpravy včetně výstavby samostatné baterie pro dvojici věží 155R. K tomu však již nikdy nedošlo. I tak celkové náklady rekonstrukcí několikrát přesáhly původní náklady na výstavbu fortu v letech 1882-1884. Na původním půdorysu fortu lze rekonstrukce jednotlivých částí označit jako totální.

Kromě pancéřových kopulí pro pěchotní a dělostřelecké pozorování byly do fortů instalovány dvě otočné výsuvné kopule pro těžké kulomety, kopule 75R 05 pro dvojici kanónů ráže 75 mm a jedna věž Galopin 155R 07 pro jeden kanón ráže 155 mm.

Prohlídka fortu začíná v kasárenském traktu vlevo od hlavní vchodu. Pokračuje přes pohotovostní úkryty pod pěchotním parapetem do západní kasematy Bourges. Ta je plně vyzbrojena dvojicí kanónů ráže 75 mm Model 1897 na pevnostních lefatách. Nechybí zde ani náhradní hlaveň. Okolo schodiště pod kopuli pro těžký kulomet pokračuje trasa do odolných kasáren. Každá místnost byla určena pro 50 vojáků. V chodbě vzniklé před kasárenským sálem při obetonování kasárenského traktu je umístěný kotel pro vytápění ubikací a ventilátor. Podél hlavní chodby pod kopuli pro kanóny ráže 75 mm se nachází místnosti pro velitele fortu, velitele dělostřelectva a telegraf. Samotný interiér otočné výsuvné kopule pro kanóny ráže 75 mm (75R 05) se zachoval ve výborném stavu. Trasa pokračuje kasárenským traktem s odbočnou do čelní podvojné kasematy na ochranu příkopu, přes kuchyň a strojovnu se zastávkou na obou nádvořích fortu ke skladům munice a střelného prachu až pod opět velmi dobře zachovalou věž Galopin 155R Model 1907. Následuje prohlídka povrchu fortu se všemi pancéřovými prvky a západní kasematou Bourges. Fort byl napojen na úzkorozchodnou železnici.

V okolí fortu je postupně rekonstruována úzkorozchodná železnice. Koleje vedou východním směrem okolo mezilehlé dělostřelecké baterie (Batterie d'artillerie M 31) až k sousednímu fortu Bois l´Abbé, který je také v péči stejné organizace. Otevírací dobu muzea je vhodné ověřit na internetových stránkách. Otevírací doba je obvykle od začátku května do konce září každou neděli od 15h, v červenci a srpnu pak denně.

Věž 75R 05

Součástí prohlídkové trasy je mimo jiné velmi dobře zachovalá kopule 75R 05, která tvořila nejefektivnější výzbroj francouzských fortifikací před vypuknutím války. Dvojče kanónů ráže 75 mm má jako hlavní cíl blízkou obranu tvrzí a mezilehlých prostorů. Tento úkol ulehčuje poměrně velká palebná kadence zbraní, která umožňuje vypálit okolo 22 ran za minutu s maximálním dostřelem 4.900 metrů. Rychlé vysouvání věže umožňuje protizávaží o váze 7 tun, které pákovým efektem zdvihá věž o hmotnosti okolo 45 tun.

Ovládací mechanizmus a samotné kanóny se nacházejí ve třech patrech nad sebou. Na nejnižším patře se nachází protizávaží umožňující vysouvání věže, ventilátor, odpadnice pro zachytávání vystřelených nábojnic a technické zázemí V prostředním patře se nacházelo ovládání věže, příruční sklad munice a velení, v horním patře pak samotné kanóny. Cena pohybující se pouze okolo 30.000 Fr umožňuje masové nasazení na modernizovaných francouzských fortech.

Vyrobeno je postupně 77 kusů této zbraně. Ve třech patrech ovládalo věž 15 mužů posádky.

Věž 155 R

Zatímco v období těsně před vypuknutím 1. světové války byla problematika blízké obrany a obrany na střední vzdálenosti úspěšně vyřešena pomocí výsuvných otočných věží pro těžké kulomety a kanóny ráže 75 mm, nedisponovaly forty stále ve větším měřítku zbraní, která by byla schopná vést úspěšnou protibaterijní činnost na větší vzdálenosti.

Do Fortu Uxegney měla být původně instalována věž Galopin 155L pro dvojici kanónů. Nakonec však byla osazena věž 155R 07, která byla vybavena pouze jedním kanónem ráže 155 mm s maximálním dostřelem 7500 metrů. Oproti svému předchůdci byla snížena také hmotnost samotné věže a především její cena, která klesla k půl milionu franků. Díky tomu bylo vyrobeno 16 kusů tohoto zbraňového kompletu.

Pro tuto kopuli byl vybudován rozměrný železobetonový objekt. V nejnižším patře je umístěn ovládací mechanismus umožňující vysouvání a rotace včetně rozměrných protizávaží. K dispozici byl také sklad munice a střelného prachu. V prostředním patře se nacházely muniční výtahy, pohotovostní zásoby munice a ovládání rotace pro účely přesného míření. V horním patře se nachází samotná hlavní zbraň ráže 155 mm. Celková hmotnost dosahovala 120 tun při tloušťce pancéřování vrchlíku 30 cm.

Podvojná kasemata pro rychlopalné kanóny

Za pozornost stojí také podvojná kontreskarpová kasemata (kaponiéra, případně označována jako "kufr"). Přístupná je dlouhou poternou, která dvojicí schodišť musela podejít hluboký ochranný příkop. Uzavřít jí bylo možné pomocí masivních pancéřových vrat, a to na obou jejích koncích. K obraně příkopu byly určeny rychlopalné kanóny, následně nahrazené revolverovými kanóny ráže 40mm. V současné době se v expozici nachází lafeta revolverového kanónu a rychlopalný kanón ráže 12 palců model 1884. K dispozici zde byly také dva světlomety a střílny pro ruční zbraně. Pod střílnami byl po celé délce vybudován diamantový příkop. Na čele byly připraveny podzemní chodby, které měly zajišťovat obranu proti podzemní minové válce.

Úzkorozchodná železnice

Postupně je v okolí fortu rekonstruována pevnostní úzkorozchodná železnice. Směřuje severovýchodním směrem a propojuje mezilehlou dělostřeleckou baterii M-31 Uxegney Est (Batterie d'artillerie M 31) a sousední Fort de Bois l'Abbé. Mezilehlá baterie byla vybudována v letech 1910 - 1911. Skládá se ze čtyřech palebných postavení a malých úkrytů pro dělostřelce a munici. Stavebním materiálem je železobeton. V době vypuknutí 1. světové války zde byly instalovány kanóny 120L.

Fort Bois l´Abbé

Při výjimečných příležitostech je veřejnosti zpřístupněn také sousední Fort Bois l´Abbé, který byl vybudován v letech 1883 - 1885. Přes existující plány modernizace zůstal až na menší stavební úpravy do vypuknutí 1. světové války v původním stavu. Hlavní výzbroj tak byla umístěna na zemních valech a postupem času se měnila. Před vypuknutím války se zde nacházelo 6 děl ráže 80 mm Model 1877. Obranu příkopů zajišťovaly rychlopalné kanóny, které byly následně nahrazeny revolverovými a dodatečně zde byly instalovány také světlomety. Ve 30. letech byla na stropnici vybudována betonová postavení pro protiletadlové kanóny, která lze snadno na leteckých snímcích zaměnit za otvory po vytržených pancéřových věžích (které zde však nebyly instalovány).

Fort Uxegney - fotografie exteriéru

Fort Uxegney - fotografie interiéru

Fort Uxegney - externí galerie ve vyšším rozlišení