Fort du Vieux – Canton tvořil páteř obrany v celém prostoru obce St Etienne. Zdejší opevnění blokovalo komunikace v severovýchodní části pevnostního prstence Toulu. Jednalo se především o komunikaci Toul – Pont-Á-Mousson a o cesty vedoucí podél levého břehu řeky Moselly. Jedná se o představitele nejmodernější stavební fáze, která byla realizována před vypuknutím války. Tomu odpovídá také jeho provedení a výzbroj. Postaven byl v letech 1906 – 1914.
Fort je čtyřúhelníkového tvaru. Eskarpa je provedena pouze ze zemního valu. Z betonu je provedena kontreskarpová stěna příkopu, kterou nebylo tak snadné zasáhnout dělostřeleckou palbou. Také kasematy určené k jejich ochraně se nacházejí na kontreskarpové straně a se zbytkem fortu jsou spojeny podzemní komunikací. Jejich výzbroj tvoří rychlopalné kanóny. To vše je zesíleno hustou protipěchotní překážkou a řadami fortových mříží.
Hlavní výzbroj fortu je umístěna v pancéřových výsuvných otočných kopulích. Osazeny zde byly dvě kopule pro dvojici kanónů ráže 75mm a dvě kopule pro těžké kulomety. Blízkou obranu navíc zajišťovala pěchota na střeleckých parapetech. K dispozici zde bylo také několik pozorovacích zvonů jak velkého tak malého typu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velice moderní stavbu, nacházela se kromě obvyklého vybavení v interiéru také strojovna.
V současné době je tvrz zbavena téměř veškerého pancéřového vybavení. Povrch tvrze a okolí je však vyčištěno, i když interiér je nepřístupný. Po většinou roku je využíván jako pastvina, fort je zpřístupňován v rámci akcí pořádaných obcí St Etienne.
V blízkosti fortu se nachází několik dalších zajímavých staveb. Kromě tvrzí Bas du Chene a Est du Vieux – Canton, kterým jsou věnovány samostatné stránky se zde nachází také pěchotní úkryt nesoucí označení Abri No 2. Ten je umístěn těsně za samotným fortem a zachoval se ve velmi dobrém stavu (interiér je však opět nepřístupný).