Ubikace

 

Nejmohutnější budovou v rámci fortů byly velké kasárenské budovy, jejichž hlavním cílem bylo ubytování posádky. Ubikace byly stavěny maximálně pro 50 osob. K dispozici byly patrové postele pro čtyři osoby. Ty sloužily zároveň jako lavice při jídle. Na háky na postelích bylo možné věšet výzbroj a vybavení.

Osvětlení zajišťovaly velká okna vedoucí na dvůr, které bylo nutné v případě válečného konfliktu zakrýt traverzami. K vytápění prostor sloužily kamna.

 

 

 

 

Pekárny

 

Ve velkých fortech byla k dispozici dobře vybavená pekárna, která umožňovala posádku zásobovat čerstvým pečivem. Na fotografiích je zachycena pekárna, která se nachází v kasárenském traktu Fortu Barbonnet (Suchet) nedaleko Sospelu.

 

 

 

 

Sociální zázemí

 

Sociální zázemí v pevnostech bylo určeno k používání výhradně v případě války. Nedisponovalo totiž potřebně výkonnou kanalizací, která neumožňovala delší používání. V době míru se používaly venku umístěné toalety. V menších objektech byly často záchody umístěny pouze na venkovních stranách, což se ukázala v průběhu bojů jako ne zcela bezpečné řešení.

 

 

 

 

Strojovny

 

Ve francouzských pevnostech nedošlo ani zdaleka k takovému rozšíření elektrické energie jako v německých festech. V hlavních pevnostních městech na hranicích s Německem prošly modernizací obnášející vybudování elektrárny v průměru pouze čtyři forty. Pouze o něco lépe na tom byly forty budované pro účely pobřežní obrany. Podobná situace, možná ještě o něco horší, panovala ohledně instalace ventilačního zařízení. Instalovány byly pouze agregáty, které umožňovaly ovládání výsuvných otočných věží a světlometů.

Ani z hlediska zachovalosti vybavení není situace nikterak růžová. Do dnešních dnů se nedochovalo prakticky nic, pouze holé stěny strojoven, tak jak zachycuje výše uvedená fotografie, která pochází z Fortu Frouard.