Sbarramento Passo Bogatin

 

Nejodlehlejším opěrným bodem Alpského valu ve Slovinsku je opevnění blokující přechod Bogatinského sedla v Julských alpách. Přístup je možný ze tří směrů. První variantou je výstup od Bohinjského jezera, kudy sem vedla zásobovací cesta používaná během 1. světové války k zásobování fronty v prostoru Krn – Mrzli vrh. Touto cestou je však nutné zdolat převýšení okolo 1200 metrů. Druhou variantou je výstup z planiny Polog, taktéž po staré vojenské zásobovací cestě modernizované a rozšířené italskou armádou v meziválečném období s převýšením 1400 metrů. Poslední a zároveň také nejschůdnější variantou je cesta vedoucí z parkoviště u Domu dr. Klementa Juga v Lepeni s převýšením okolo 1100 metrů.

Samotná horská chata Dom dr. Klementa Juga je zrekonstruovaným kasárenským objektem, který používala italská armáda. Zachovaly se zde především pancéřové okenice a vstupní dveře se střílnami pro ruční zbraně. Samotná cesta, která odtud stoupá ve směru Krnského jezera je pro změnu zásobovací cestou z období 1. světové války, pomocí které byl dopravován materiál a čerstvé posily rakousko-uherské armády. Také tato cesta prošla výraznou přestavbou a rozšířením v meziválečném období.

Kromě zde popsaných čtyřech pěchotních tvrzí tvořilo obranu také polní opevnění. V týlu se východně od kóty Mali Šmohor (1944 m.n.m.) nacházelo postavení dvou houfnic 100/17 s veškerou podpůrnou infrastrukturou včetně kasárenských objektů a ženijního skladu. Dále bylo k dispozici pět postavení pro minomety, jedno pro světlomet a kasárenský komplex pro 300 mužů. Hlavní přístupovou cestou do zdejších kasáren byla v meziválečném období rozšířená rakousko-uherská cesta vedoucí z Planini Polog (respektive ze Zatolminu) přes průsmyk Prehodci (1635 m.n.m.). Ta tvořila zároveň nástupovou trasu na nově vybudované vojenské cesty vedoucí odtud východním směrem pod hřeben Bogatin - Tolminski kuk - Vogel. K dispozici byly také dvě vojenské lanovky. Lanovka vedoucí od kasáren dále (dolů) ve směru Krnského jezera tak měla sloužit primárně ke svážení materiálu, který se odtud transportoval ke kasárnám na Velike Montuře.

Při cestě od Krnských jezer návštěvník jako první narazí na kasárna v dolině Za Lepočami. Dominantu tvoří velká dvoupatrová kasárna, která však stejně jako ostatní budovy mají propadlou střechu a část stropních konstrukcí. V okolí se nachází tři další větší budovy a dvě menší. V severní části komplexu se zachovaly základy horní stanice lanovky. Vybudován zde byl také vodovodní systém včetně zásobníků na vodu. Pravděpodobně zde bylo postaveno několik dalších budov ze dřeva, ze kterých se zachovaly pouze základové desky. Nedaleko hlavní kasárenské budovy bylo započato s ražením podzemního úkrytu, který se však nachází v nedokončeném stavu. Po pravé straně od něj byl vybudován pomník pravděpodobně s vyznačenými názvy jednotek, které obsazovaly zdejší sektor.

Směrem k linii opevnění vedly od kasáren dvě cesty. Hlavní cesta vedla k tvrzím č. 26 a 27 a dále pokračovala do Bogatinského sedla. Druhá cesta končila na opačné straně linie opevnění. Cestou se nachází několik menších staveb, které sloužily k zásobovacím a ubytovacím účelům. Přímo na někdejších hranicích v Bogatinském sedle byla postavena betonová strážnice Finanční stráže, která měla okenice upraveny jako střílny pro ruční zbraně.

Nejseverněji položenou tvrzí uzávěru Bogatin je Opera 26, která se nachází na mírném návrší po levé straně cesty Za Lepočami – Bogatinské sedlo. Jedná se zároveň o největší tvrzový objekt v celém prostoru. Disponoval dvěma chody, přičemž jeden z nich byl vybaven optickou signalizací ve směru k sousední tvrzi – č. 27 a k nejvzdálenější č. 29. Na nejvyšším místě pahorku byl vybudován zásobník na vodu. Hlavní výzbroj tvořily těžké kulomety umístěné ve třídílných pancéřových střílnách staršího typu umístněné v oddělených bojových objektech. Dva z nich působily svojí palbou do prostoru výše popsané cesty a uzavíraly proláklinu směrem k sousední tvrzi Opera 27. Poslední objekt byl směrován do opačného severozápadního směru a uzavíral prostor k hřebenu Velike Montury (1958 m.n.m.). Stejně jako u všech ostatních objektů uzávěru se jedná o stavbu postavenou podle oběžníku 200. Interiér se dodnes zachoval v poměrně dobrém stavu. Demontovány byly pouze veškeré pancéřové dveře (včetně vstupní pancéřové strážnice), z interiéru zmizelo veškeré vybavení a částečně bylo vytrháno také potrubí vedené ve stěnách podzemních chodeb. V interiéru se však zachovala řada původních nápisů, v jedné z chodeb stále čekají na odnesení jedny futra z pancéřových dveří. Patrně největší zajímavostí je jeden z kulometných objektů, který se vlivem extrémních povětrnostních podmínek a poměrně nekvalitní stavební práce postupné doslova roztéká. O armatuře zde nemůže být ani řeč (pomocí ocelových nosníky byl obvykle zesilován pouze prostor v okolí střílen, případně tvořil jejich nosnou konstrukci při betonáži) a je pouze otázkou času kdy se celý objekt zcela rozpadne.

Za pozornost stojí také systém protipěchotních překážek, který se v celém prostoru dochoval v poměrně dobrém stavu. Jedná se o klasické pásy překážek s ocelovými kolíky, které jsou však budovány v naprosto nepravidelných formacích v hloubce několika stovek metrů. Částečně k tomu přispívá členitý terén, který je plný krasových prohlubní a skalisek.

Následující dvě tvrze jsou vestavěny do bezejmenného skalnatého návrší umístěného v dolině mezi Velikou Monturou a Bogatinem. První z nich je Opera 27, které se nachází přímo naproti výše popsanému objektu. Hlavní výzbroj tvořily dva těžké kulomety umístěné v třídílných pancéřových deskách staršího typu. Zatímco samotný vchodový objekt je umístěn přímo ve skalní stěně a vede k němu betonové schodiště, samotné bojové místnosti byly umístěny v malých kulometných objektech, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Jeden z objektů postřeloval bočně prostor před sousední tvrzí 26, druhý byl určen k přímé palbě proti cestě vedoucí od Bogatinského sedla. V interiéru se dochovaly zbytky vybavení, především stojan na ventilaci v kasárnách a také zásobníky na vodu. Také trhání potrubí ze zdí zde příliš nepostoupilo. Ve vchodu byl umístěn fotofon, který směřoval do týlu postavení. Samotný vrchol kopce nebyl nijak více bráněn a další tvrz, Opera 28 byla umístěna ve strmém východním ostrohu. Přístup k ní vede po dlouhém betonovém schodišti, které je však ve finální fázi zasypáno zeminou a za deště naprosto neschůdné. V suťovišti pod vchodem se dodnes nachází zbyt vnitřního vybavení a pancéřové dveře. Samotnou výzbroj tvořily dva těžké kulomety umístěné ve střeleckých místnostech přímo ve skalní stěně. Jeden působil svojí palbou opět ve směru Bogatinského sedla, druhý do předpolí jihovýchodně položené poslední tvrze uzávěru.

Ta se nachází na úbočí svahu a nese označení Opera 29 a disponuje dvěma bojovými objekty pro těžké kulomety. První z nich působí přímou palbou proti přístupům od Bogatinského sedla, druhý postřeluje bočně prostor k sousední tvrzi č. 28 a dolinu za skalním masivem, do kterého je vestavěna. Jednoduchý vchod byl původně osazen pancéřovou strážnicí se střílnami na jejich ochranu. K dispozici v ní byla dvě fotofonická zařízení. Jedno komunikovalo s Operou 28 a druhé s Operou 26. Interiér se zachoval patrně v nejlepším stavu ze všech tvrzí uzávěru. Například strojovna stále disponuje pancéřovými dveřmi, zachovaly se také pozůstatky ventilace a zásobníky na vodu.

K případnému ubytování doporučuji využít Planinski dom pri Krnskih jezerih (1385 m.n.m.), ze které je možné vyrazit také na túru na frontovou linii z 1. světové války v prostoru Krn – Vrh nad Peski. Za návštěvu zde rozhodně stojí vrcholové plató Batognice, na kterém byla vedena mnohaměsíční podzemní minová válka, která vyvrcholila dvěma výbuchy celkem 4500 kg ukořistěných italských trhavin odpálených rakousko-uherskou armádou. Zároveň odtud vede také cesta na Velikou Babu (2013 m.n.m.), ze které je možné odbočit k italským kasárnám, které se nacházejí na Velike Montuře (1958 m.n.m.).

K výstupu na Krn lze kromě přímé cesty vedoucí okolo Krnského jezera použít také alternativní trasu přes průsmyk Prehodci (1635 m.n.m.) a dále po staré rakousko-uherské vojenské cestě okolo Maleho Šmohoru na Peski. Právě pod Malým Šmohorem se nacházejí italská kasárna, typově velmi podobná těm postaveným na Velike Montuře. Jedná se o stavby již zmiňované otevřené baterie pro houfnice 100/17.

 

Další fotografie - Sbarramento Passo Bogatin