Sbarramento Landro Nord

 

Opěrný bod Landro Nord je prvním ze série opevnění uzavírající údolí Landro (Höhlensteintal) ve směru Toblach - Cortina d´Ampezzo. Je součástí sektoru XV Pusteria, stejně jako v údolí následující opěrné body Landro Sorgenti a Landro Sud. Teprve poslední opěrný bod Passo Cimabanche je součástí sektoru XVI Cadore Carnia.

Jedná se o poměrně úzké údolí s šířkou okolo 500 metrů, které je lemováno strmými stěnami s převýšením 600 - 800 metrů. Okolní štíty dosahují výšky 2200 až 2600 metrů, v ojedinělých případech překračují 3000 m.n.m. Po jejím dně vedla důležitá silniční komunikace a také železnice spojující výše uvedená městečka. U vstupu do údolí jižně od Toblachu se nachází jezero, které vzniklo díky četným sesuvům půdy, které zablokovaly tok říčky Rienz. Po jejím obvodu vede naučná stezka, u které se nachází většina objektů opěrného bodu Landro Nord.

Opera 1 se nachází na západním břehu jezera těsně nad naučnou stezkou. Jedná se o velký dvoupatrový monoblokový objekt typu 15000. Jeho výzbroj se různých pramenech poněkud liší, pravděpodobně měl však být původně vyzbrojen třemi těžkými kulomety a kanónem 75/27. V poválečném období prošel reaktivací v rámci které došlo k přezbrojení na jeden kanón 105/25, jedna střílna těžkého kulometu byla upravena pro osazení protitankového kanónu 90/32L, zachovány zůstaly dvě střílny pro těžký kulomet. Kovový plát, kterým je zavařena střílna PTK má na vnitřní straně popisek, do jakého objektu má být "navařena". Obdobný popisek mají také pláty ve střílnách PTK ostatních objektů uzávěru. Provedeno bylo důkladné maskování a instalace potřebného vnitřního vybavení - především rozvodů elektřiny, vody a vzduchotechniky. Ubikace měla kapacitu 36 lůžek. Objekt byl definitivně opuštěn na začátku 90. let a po dlouhou dobu byl nepřístupný. V posledních letech, stejně jako řada další reaktivovaných objektů v okolí došlo k násilnému otevření původně zavařených vstupů. Jako první údajně zmizela lafeta kanónu 105/25. Většina ostatního vybavení se však dodnes nachází na svém místě. Opera 1bis se nachází těsně nad výše uvedenou, výškový rozdíl však činí okolo 100 metrů a její nalezení je údajně poměrně obtížné. Jedná se o kavernový objekt s výzbrojí tří těžkých kulometů, který neprošel reaktivací. Přístupový betonový zákop vedoucí k jedinému vchodu se postupem času zřítil.

V týlu opěrného bodu se nachází Opera 4. K nalezení je v místech, kde odbočuje naučná stezka do mokřadů a k říčce Rienz. Jedná se opět o dvoupatrový monoblokový objekt typu 15000, který prošel v poválečném období reaktivací pro potřeby NATO. Vzhledem k jeho odlehlosti se dodnes v okolí a na jeho stropnici zachovaly pozůstatky protipěchotních překážek. Výzbroj původně tvořily čtyři těžké kulomety, v poválečném období byl jeden z nich nahrazen protitankovým kanónem 90/32L. Velmi efektní maskování objektu se zachovalo dodnes. Na stropnici byla poněkud neobvykle vybudována rozměrná betonová věž se střílnami, ze které bylo možné postřelovat nejen přístup ke vchodu ale také celé okolí. Interiér byl po řadu let nepřístupný, aktuálně (2015) je však vchod otevřen. Uvnitř se zachovalo samozřejmě kromě zbraní téměř kompletní vybavení. Za pozornost stojí především plastové potrubí nasávání vzduchu do objektu, rozvodná skříň elektřiny, cisterny na vodu a pozůstatky radiové antény. K nalezení jsou zde také části písemné instrukce k obsazení objektu. Ubikace byla určena pro 48 osob.

Velice zajímavý objekt se nachází na východní straně jezera. Opera 2 se fakticky skládá ze dvou monoblokových objektů, které se nachází po obou stranách silnice Toblach - Cortina. Spojené jsou pomocí série schodišť a podzemní chodby vedoucí pod silnicí. Spodní monoblok postřeloval těleso železnice, která se nacházela pod ním. Původní výzbroj spodního objektu tvořily tři těžké kulomety a jeden protitankový kanón, v rámci poválečné reaktivace byl nahrazen protitankovým kanónem 90/32L. Horní dvoupatrový monoblok disponoval původně dvojicí střílen pro těžké kulomety a jedním protitankovým kanónem, v rámci reaktivace byl také nahrazen kanónem 90/32L. V obou objektech se nacházela ubikace pro 36 vojáků. Interiér je přístupný ze spodního objektu. Uvnitř se zachovala opět většina vnitřního vybavení, i když na fotografiích přístupných na internetu je vybavení o poznání více, než v současnosti. V některých střeleckých místnostech se zachovaly také kožené zástěry, používané při manipulaci se zbraněmi. V horní ubikaci se dodnes nachází také návod, jak z bezpečnostních důvodů zamykat dveře ve spojovací chodbě.

Z naučné stezky podél jezera je ve východní stěně údolí dobře viditelný poslední objekt uzávěru - Opera 3. Jedná se o kavernový objekt vyzbrojený dvojicí těžkých kulometů. Vybudován zde byl také masivní betonový objekt, který sloužil jako pozorovatelna. V poválečném období zde proběhla částečná reaktivace, která však nebyla dokončena. Opery 1, 2 a 4 byly jediné reaktivované v rámci celého opevnění v údolí Landro. V týlu postavení byla vybudována nová kasárna. Stálou posádku tvořilo celkem 150 mužů (z toho 7 důstojníků, 13 poddůstojníků). Vzhledem ke snadné dostupnosti a přístupnosti objektů lze tento opěrný bod považovat za jeden z nejzajímavějších v prostoru celých Dolomit.

 

Další fotografie - Sbarramento Landro Nord