Caposaldo Peirafica - Sabbione
Rok výstavby
1939 - 1942
Popis
Stavebně nedokončený opěrný bod druhé linie obrany blokující komunikace z osady Casterino ke Col de Tende v prostoru Baisse de Peyrefique (2040 m.n.m.). Sekundárně uzavírá také průsmyk Sabion (Col du Sabion 2246 m.n.m.). Sektor II Alta Roja - Gessi, Subsektor 2a Alta Roja.
Současný stav
Zdejší opevnění se zachovalo v dobrém stavu, nachází se v přehledné vysokohorské krajině.
Výzbroj
Opera 262 - vybudováno pouze podzemí - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 263 - 1x těžký kulomet ve střílně pod betonem, 1x PTK ve střílně pod betonem
Opera 263bis - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 264 - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 265 - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 266 - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 267 - vybudováno pouze podzemí - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 268 - vybudováno pouze podzemí - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 269a - 3x těžký kulomet ve střílnách pod betonem
Opera 269b - 2x těžký kulomet ve střílnách pod betonem, další objekt pro jeden těžký kulomet ve výstavbě
Výstavba opěrného bodu započala v roce 1939 budováním podpůrné infrastruktury. Šlo především o nákladní lanovku, která dopravovala materiál od železniční stanice ve Vievole (947 m.n.m.) do nadmořské výšky 2098 m.n.m.. V prostoru byla postavena dvoje kasárna, jedna menší v bezprostřední blízkosti horní stanice lanovky a hlavní hlouběji v týlu u silnice Peirefique - Col de Tende. Ze samotné stanice lanovky se dochovaly pouze obvodové zdi, menší kasárna jsou v soukromém vlastnictví. Velká kasárenská budova postupně chátrá. V prostoru se nachází několik zásobníků na vodu.
Hlavním úkolem bylo blokování trojice cest, většinou vojenského původu, které vedou z osady Casterino a z Tende. Všechny tři se sbíhají přímo na Baisse de Peyrefique (2040 m), odkud pokračuje již jediná cesta do průsmyku Tende. Původní projekt předpokládal výstavbu samostatných objektů dle zásad oběžníku 7000. Záhy však došlo ke změně projektu dle nově vydaného oběžníku 15 000. Většina výstavby tak spadá až do začátku 40. let. Většinu prací se nepodařilo dokončit do přerušení výstavby v roce 1942. V tomto roce byl také vybudován protitankový příkop mezi objekty č. 263 a 263bis.

Nejjižněji položená pěchotní tvrz č. 262 (Opera 262) je umístěna do strmého svahu na západním úbočí Mont Chajol (2293 m.n.m.). Dva těžké kulomety ve střílnách pod betonem měly postřelovat cestu, která vede o zhruba 150 výškových metrů níže. Přístup ke tvrzi by měl být pěšinou vedoucí právě od této cesty (44.1028694N, 7.5207350E). Žádný z bojových objektů nebyl postaven, v otvorech ve skále (podzemí bylo vyraženo) jsou dobře patrné betonové patky pro osazení pancéřových desek pro těžké kulomety.
Stavebně dokončená tvrz č. 263 (Opera 263) chránila svojí palbou společně s Operou 263bis protitankový příkop přehrazující zmíněné dvě cesty z Casterina a jednu z Tende. Oproti plánu nebyl vybudován vchodový objekt. Dodnes je tak chráněn pouze pancéřovými dveřmi a je z větší části zasypán. Výzbroj měl tvořit jeden těžký kulomet a protitankový kanón 47/32. Vzhledem k velikosti tvrz disponuje neobvykle velkým podzemím.
Na návrší nad opačným koncem protitankového příkopu byla plánována trojice samostatných objektů dle oběžníku 7000. V rámci přeprojektování na tvrze typu 15 000 došlo ke sloučení do jedné tvrze. Její objekty si zachovaly původní číslování 263 bis, 264 a 265. První dva objekty pro dva těžké kulomety jsou stavebně dokončené. U posledního č. 265 byla vybetonována pouze základová deska a patky pro osazení dvou pancéřových desek pro těžký kulomet. Jedna z nich se zde nachází dodnes. Tvrz disponuje značně rozlehlým podzemím. Vchod se nachází v týlu až za cestou vedoucí do průsmyku Tende. Interiér je však zatopen a v letních měsících je z něj čerpána voda na okolní pastviny.

Do Cime de Gratin (2139 m.n.m.) byla vestavěna rozlehlá tvrz č. 266 - 267. Jižní objekt č. 266 pro dva těžké kulomety byl stavebně dokončen. Opět se jedná o úpravu původně plánovaného objektu dle oběžníku 7000 na modernější tvrz typu 15 000. Severní objekt č. 267 nebyl postaven. Nachází se zde pouze sutí zasypaná základová deska a dvě patky pro osazení pancéřových desek. Vstupy do podzemí v týlu jsou oba zasypané.
Nedaleká tvrz č. 268 se již nachází na úpatí Cime de Barchenzane (2410 m.n.m.). Opět nebyla stavebně dokončená. V prostoru plánovaného vchodu se nachází sborník na vodu. Ve výkopu pak ubikace ve stavu těsně po betonáži včetně částí zachovalého bednění. Na místě plánovaného bojového objektu pro dva těžké kulomety se nachází v sutí zasypaném staveništi pouze dvě betonové patky včetně pancéřových desek pro těžký kulomet připravené k zabetonování.
Přímo před tvrzí č. 268 začíná 3,5 kilometrů dlouhá stezka do průsmyku Sabion (Col du Sabion 2246 m.n.m.). Ten byl provizorně zajištěn pomocí dvojice jednoduchých objektů typu 7000. Následně došlo k jejich rozšíření. Na východní straně širokého průsmyku se nachází tvrz č. 269a vyzbrojená trojicí těžkých kulometů v jediném bojovém objektu. Podzemí bylo postaveno dodatečně v rámci modernizace dle oběžníku 15 000. Stejně tak byla na západní straně rozšiřována tvrz č. 269b, původně určená pro dvojici těžkých kulometů. Společně s podzemními prostory byla zahájena také výstavba dalšího bojového objektu. Do přerušení výstavby v roce 1942 byla vybetonována základová deska a podstavec pro pancéřovou desku, která se zde nachází dodnes. Pytle cementu jsou stále vyrovnány nedaleko staveniště. V týlu se pak nachází pasivní úkryt a kasárenská budova.

Fotogalerie
Další fotografie - Baisse de Peyrefique
Další fotografie - Col du Sabione