Caposaldo Rubina - Testa di Pelevos

 

Úkolem opěrného bodu Testa di Pelevos bylo uzavřít přístup do Col de la Vallete (2356 m.n.m.). Jedná se o poslední lehčí průchod před horský hřeben, který je dále na západ tvořen stěnami Téte de Pignals (2699 m.n.m.) a Mont St. Sauveur (2711 m.n.m.). Zatímco prvně jmenovaná hora byla dostatečnou překážkou sama o sobě, druhá je nejvyšším bodem celého úseku fronty a vzhledem k relativní průchodnosti terénu na předpolí si vysloužila silnou obranu samostatným opěrným bodem.

Samotný průsmyk Valleta byl bráněn pomocí dvou zrcadlově obrácených tvrzí - Opera 19 sinistra a destra (Opera 19 levá, Opera 19 pravá). Jedná se o poměrně malé objekty, které tvoří vchod, který nebyl nijak bráněn a kratičké podzemí vedoucí do jediného bojového objektu. Ten byl vyzbrojen těžkým kulometem pro přímou palbu. Samotná stavba byla jako obvykle maskována pomocí kamenů. Díky výstavbě lanovky, jejíž horní stanice se nachází těsně pod sedlem byla odtěžena část zeminy a tak se vchod do tvrze v jižní části průsmyku ocitl výrazně nad úrovní terénu.

Na strmém hřebeni Téte de Pélevos (2455 m.n.m.) východně od průsmyku se nacházejí další dvě tvrze - Opera 171 a 172. Přímo nedaleko samotné kóty se nachází Opera 172. Jejím hlavním úkolem bylo postřelování údolí vedoucí do Col de la Vallette. Tvrz byla pravděpodobně původně budována jako samostatný objekt podle oběžníku 7000 a teprve později bylo rozhodnuto o výstavbě podzemí. Přestavbu se do přerušení prací nepodařilo dokončit. Vchod na opačné straně hřebene je navíc zasypán. V týlu postavení se nacházejí pozůstatky další staveb. Část z nich je poškozena, případně byla patrně zničena při výstavbě sjezdovek.

Dále východním směrem se na hřebenu nachází Opera 171 disponující opět pouze kulometnou výzbrojí. Také v tomto případě je vstup do podzemí zasypán. Na tento objekt již plynule navazuje sousední opěrný bod Mercera.

Zbývající dvě tvrze se nachází v týlu za hřebenem. Na Téte de la Cabane (2389 m.n.m.) se nacházejí dva bojové objekty tvrze Centro 152 a množství polního opevnění. Vstup se mi však nepodařilo najít. Dva těžké kulomety postřelovaly týlové svahy hřebene, na kterém byla umístěna hlavní linie obrany. Primárně se tak mělo jedna o obranu pro případ jejího prolomení.

Poslední tvrz se nachází o poznání níž na severním svahu Téte de la Cabane (2389 m.n.m.) pod vojenskou cestou spojující opěrné body v okolí. Ta v současné době slouží jako turistická stezka s označením Route des Italiens a vede z Isoly 2000 na Baisse de Merlier (2396 m.n.m.). Již samotná cesta je sama o sobě zajímavým dílem, na kterém nechybí ani tunel. Samotná tvrz č. 153 (Centro 153 a 153 bis) byla původně vybudována podle zásad oběžníku 7000 aby následně došlo k výraznému rozšíření podle zásad oběžníku 15 000. Stavebně nebyla nikdy zcela dokončena. Vstup do podzemí se nachází v prudkém svahu pod cestou. Samotné podzemí je nedokončené a navíc částečně zalité vodou. Hlavním úkolem tvrze bylo postřelování silnice vedoucí údolím pod ní směrem k Col de la Lombarde. Původní objekt typu 7000 disponoval jedním těžkým kulometem ve střílně z prostého betonu. Druhý modernější objekt pak dvojicí těžkých kulometů v pancéřových střílnách.

Nejjednodušší přístup k opěrnému bodu je možný lanovkou, která funguje i v letních měsících z Isoly 2000 na Baisse de la Cabane (2315 m.n.m.). Prohlídku je vhodné kombinovat s okolními opěrnými body Mercela na východě nebo Mont St. Sauveur na západě - tento opěrný bod se skládá ze dvou kasárenských objektů umístěných ve strmém severním svahu hory a celkem ze čtyř tvrzí. Dvě další nebyly nikdy realizovány. V celém úseku se nachází velké množství protipěchotních překážek, v průsmyku mezi Mont St Sauveur a Cime de Sistron (2508 m.n.m.) je navíc umístěno polní opevnění pocházející z 1. světové války a následně reaktivované pro použití minometů Brixia Model 1935 (Brixia Model 35) ráže 45mm.

 

Další fotografie - Caposaldo Rubina - Testa di Pelevos