Sbarramento Passo Resia

 

O důležitosti zdejšího průsmyku svědčí síla výzbroje prvních bojových objektů, které zde byly vybudovány podle zásad oběžníku 200. Pocházejí pravděpodobně z poloviny 30. let. Umístěny jsou co nejblíže k hranici a koncentrují se do blízkosti protitankového příkopu. Tři ze čtyř objektů byly postaveny na západní straně údolí v řadě za sebou. Jako první to byl přímo u příkopu objekt č. IV vyzbrojený těžkým kulometem a protitankovým kanónem. Za ním se pak nachází malý objekt č. I pro dva těžké kulomety umístěné v jednostřílnových pancéřových kopulích. Stejně jako ostatní objekty z této stavební fáze je dokonale maskován a z venčí tak není takřka co fotografovat.

Značnou smůlu měl poměrně velký monoblokový objekt č. III, který byl vyzbrojený dvojicí těžkých kulometů v jednostřílnových pancéřových kopulích, protitankovým kanónem ve střílně pod betonem a zvonem pro pozorování a blízkou obranu na stropnici. Ten musel v nedávné době ustoupit rozšiřování lesní cesty a byl z větší části zničen. Na jeho troskách se dnes nachází vytržený zvon a poválečné ventilační komínky. Stejně jako ostatní objekty uzávěru totiž prošel poválečnou reaktivací. Na východní straně protitankového příkopu se nachází tvrz č. II. Je postavena přímo vedle hlavní silnice. Maskování je však natolik dokonalé, že není v podstatě identifikovatelná. Vyzbrojena byla dvojicí těžkých kulometů, protitankovým kanónem ráže 57 mm a disponovala také zvonem pro pozorování a blízkou obranu. K dispozici byla také dělostřelecká baterie pro čtveřici kanónů ráže 75 mm umístěná v týlu v otevřených postaveních.

Stavební činnost se sem opět vrátila v roce 1939 společně s oběžníkem 15000 zde začala vznikat řada nových pěchotních tvrzí a monoblokových objektů. Do přerušení prací se jich podařilo dokončit celkem 5. Na západní straně údolí jde o dvoupatrový monoblokový objekt č. 16, který byl určený k palbě čtyř těžkých kulometů. V poválečném období byla jedna ze střílen upravena pro použití kanónu ráže 9 cm. Objekt je zcela zarostlý. Zcela v týlu opěrného bodu se pak nachází tvrz č. 18, která sloužila jako velitelské stanoviště a disponovala pouze jedním zvonem pro pozorování a blízkou obranu.

Na východní straně průsmyku se hned nad hlavní silnicí nachází na okraji lesa velká pěchotní tvrz č. 14 vyzbrojená třemi těžkými kulomety ve střílnách pod betonem. V rámci reaktivace došlo k přezbrojení na kanón 90/32L a dva těžké kulomety. Interiér je nepřístupný.

Do výrazného návrší v týlu předešlé tvrze byl vestavěn další objekt č. 19. Jednalo se o poměrně velkou stavbu s rozlehlým podzemím, které disponovalo dvěma vchody. Objekty pro pět těžkých kulometů byly rozmístěny po obvodu návrší. K dispozici byl také zvon pro pozorování a blízkou obranu.

Posledním vybudovaným objektem uzávěru je poměrně velká pěchotní tvrz č. 20. Opět disponovala pěticí objektů, přičemž každý z nich byl vyzbrojen těžkým kulometem. K dispozici byly dva vchody. Na rozdíl od ostatních tvrzí se dá tato velmi dobře fotografovat. Interiér je nepřístupný a nachází se v něm muzeum. Další zajímavostí je, že přímo v interiéru tvrze se nachází pramen řeky Adige (Adiže).

 

Další fotografie - Sbarramento Passo Resia