Caposaldo Roncia

 

Severovýchodní křídlo obrany průsmyku Mont Cenis zajišťoval opěrný bod Roncia. Rozprostírá se v okolí stejnojmenného staršího fortu, který v nedávné době prošel rekonstrukcí a nyní je volně přístupný. Kromě zde popsaných objektů sem navíc patřila řada podzemních úkrytů umístěných v týlu. Výchozím bodem jsou parkoviště u silnice D1006 na Plan des Fontainettes.

První tvrzí, na kterou návštěvník při cestě od Plan des Fontainettes, kde se nachází parkoviště, narazí je Centro 22, které je spojeno s dělostřeleckou baterií B4. Cesta vede přímo okolo vchodu, vedle kterého je na mírném návrší umístěna čtyřstřílnová kopule pro dva těžké kulomety maskovaná pomocí kamenů. Na hřebeni dále do týla se nachází objekt se střílnami dvou těžkých kulometů, mezi kterými je umístěné fotofonické zařízení. Dále již pokračuje prostor dělostřelecké baterie, který je tvořen velkým kasárenským sálem, strojovnou a dvěma objekty s kopulemi pro kanóny ráže 75 mm, které jsou zcela vestavěny do skalnatého masivu a tak výborně maskované. V interiéru se zachovala řada vnitřního vybavení. Za pozornost stojí především pozůstatky elektrické instalace. Východ z dělostřelecké tvrze je vyveden do vybetonovaného zákopu, který je však v současné době zhroucený.

Další tvrzí je Centro 23. Jedná se opět o objekt typy 200, postavený v letech 1932 - 1935, který byl určen pro 23 vojáků. Nachází se v nadmořské výšce 2325 m.n.m. severně od fortu Roncia. Jeho neobvykle masivní bojový objekt není možné přehlédnout. Navíc disponuje poměrně rozlehlým podzemím. Má dva vchody, přičemž jeden z nich se nachází přímo v hlavním bojovém objektu. Ten kromě něj disponuje také nouzovým východem a dvěma střeleckými místnostmi pro boční palbu těžkých kulometů v pancéřových deskách. Kromě nich se zde nacházel také fotofon. Hlouběji v podzemí je umístěna strojovna a kasárenský sál. Zde se chodba lomí a vede pod čtyřstřílnovou kopuli pro dva těžké kulomety. V blízkosti se nachází druhý vchod, který nebyl nijak chráněn. V podzemí se zachovala řada vnitřního vybavení včetně pancéřových dveří.

Centro 23bis bylo postaveno také podle oběžníku 200 a nachází se v nadmořské výšce 2400 m.n.m. V prostoru mezi Centrem 23 a 23bis se zachovaly pozůstatky polního opevnění. Hlavní výzbroj svojí palbou kryje otevřenou vysokohorskou krajinu ve směru sousedních objektů. Také tato tvrz má neobvykle rozlehlé podzemí a skládá se z objektu pro čtyřstřílnovou kopuli pro dva těžké kulomety a dvou objektů pro těžké kulomety ve střílnách pod betonem. Tvrz má dva vchody a dva nouzové východy. Samotná kopule je efektně maskována pomocí nabetonovaných kamenů.

Opěrný bod Roncia uzavíral na severovýchodní straně objekt označený jako Centro 24. Jedná se o tvrz typu 200, která je vestavěna do strmého skalního srázu ve výšce 2450 m.n.m., díky čemuž je velmi dobře maskovaná. Samotná tvrze se skládá ze vchodu, který měl být chráněn pomocí pancéřové strážnice, která se však nezachovala. Interiér je ve velice dobrém stavu. Prostory umístěné hlouběji ve skalním masivu se nacházejí pouze v hrubém výlomu a vybetonována byla pouze podlaha. Uvnitř se dochovaly pancéřové dveře. Hlavní výzbroj tvořily tři těžké kulomety, které byly umístěny ve třídílných pancéřových deskách staršího typu. Zásobování vodou zajišťoval vodovod a nádrž, která se nacházela o něco výš nad tvrzí v týlu. Hlavní zbraně postřelovaly celý prostor níže ležící Plan de Trois Fontaines. V jedné ze střeleckých místností je dobře patrné šikmé zabetonování střílen tak, aby se usnadnila palba hluboko pod objekt.

Přístup je možný z Plan de Trois Fontaines v letních měsících vyschlým řečištěm, na které po jižní straně navazuje pouze málo čitelná vojenská cesta, kterou se dopravoval materiál pro výstavbu tvrze. Cesta patrně začíná někde pod bojovými objekty sousední tvrze 23bis.

Pěchotní úkryty

V týlu hlavní linie opevnění, kterou tvoří pěchotní a jedna dělostřelecká tvrz se nachází linie pěchotních úkrytů pro polní jednotky, které měly v okolí připravené polní postavení. Téměř všechny úkryty se nacházejí podél cesty vedoucí z Plain des Fontainettes k jezeru Clair (Lac Clair), které se nachází v severovýchodním cípu náhorní plošiny. Zbylé objekty se nacházejí na pastvině mezi silnicí D1006 a bývalou vojenskou cestou vedoucí k Fortu Roncia. Jedná se o typově shodné objekty. Vstupovalo se do nich pancéřovými dveřmi, za kterými následovala zalomená chodba do jediné místnosti. Celý objekt byl zapuštěn těsně pod úroveň okolního terénu. Lišily se pouze rozměry vnitřní ubikace.

V linii vyniká pouze nejvýchodněji položená dvojice podzemních úkrytů. Ty jsou postaveny ve tvaru „L“ zrcadlově proti sobě se dvěma vchody. Přičemž jeden vchod vedl do týlu postavení a druhý vchod obou objektů ústil přímo z podzemního kasárenského sálu proti sobě na společné schodiště, které vedlo strmým srázem k polním postavením. Část objektů není přístupná, což se netýká dvou posledně zmiňovaných.

 

Další fotografie - Caposaldo Roncia 2008

Další fotografie - Caposaldo Roncia 2011