Ra 230 Cité d´Aleth

Poloostrov jižně od centra města Saint Malo (48.6373486N, 2.0297964W) byl opevněn do současné podoby v roce 1759. Poslední francouzská modernizace pocházela z konce 19. století. Výhodná poloha neunikla pozornosti ani německé armádě, která zde v průběhu 2. světové války vybudovala velmi silný opěrný bod, který se dochoval dodnes. K výstavbě byl využit starý fort, ze kterého bylo možné ovládat přístupy k přístavu ve městě a jeho okolí. Většina objektů byla spojena podzemními galeriemi o celkové délce 1300 metrů. Hlavní výzbroj tvořily tři kanóny ráže 105mm leFH 16, jeden 75mm PAK 40 a jeden ráže 50mm KwK. Osazeny byly do speciálních objektů vybudovaných podle typů R 680 (Schartenstand für 7.5cm Pak 40 ohne Nebenräume), R 611 (Geschützschartenstand für Feldgeschütze (60°)) a R667 (Kleinstschartenstand für 5 cm KwK) napojených na podzemní galerii. Podzemí disponovalo dvěma jednoduchými chody (pro munici a posádku). Prostor před nimi byl chráněn pomocí objektu R 112a pro šestistřílnovou kopuli 35P8, který nebyl napojen na podzemí.

Po obvodu se nachází dalších pět objektů pro šestistřílnové kopule - 1x 35P8 a 4x 20P7. Všechny jsou již napojeny na podzemí. Jedná se o typy R 112aSK, 2x R 112b, R 114b Neu a R 114a Neu. Přístupovou cestu k samotnému starému fortu postřeloval objekt R 506b (Schartenstand für 47 mm Festungspak (t)) s pevnostním kanónem československého původu L1 za pancéřovou oponkou, který se interiéru zachoval dodnes. Sestavu vnější obrany dále doplňovaly úkryty R 504 (Pak-Unterstellraum mit Gruppe) a R 621/501 vestavěné do kontreskarpové stěny příkopu fortu a jeden objekt pro boční palbu těžkého kulometu R105d, který byl vestavěn do hrany příkopu a postřeloval nedaleké přístaviště.

Zbytek objektů byl vestavěn přímo do starého fortu. Na jeho západní straně se jednalo o dva objekty pro boční palbu těžkého kulometu R 105b, které nebyly napojeny na podzemí a postřelovaly prostor před eskarpovou zdí. Na severní straně směrem k centru města se nachází velitelský objekt R 636 (Befehlsstand für Heeresküstenbatterie), který má vlivem zuřivých bojů z roku 1944 ustřelenou téměř celou čelní část s pozorovatelnou. Vedle něj se nachází objekt R 105c pro boční palbu TK, opět pálící podél eskarpové stěny. Na stropnici je osazen pozorovací zvon 486P2. Uprostřed fortu se nacházel dnes zahnutý objekt pro pevnostní minomet M19 R 633 (Stand für M19 in B).

Nejvíc se ovšem stavitelé vyřádili na dvou bastionech na východní straně fortu, odkud vcelku správně očekávali případný hlavní útok protivníka z vnitrozemí. Do severního z nich byl vestavěn dvoupatrový objekt vycházející z typových staveb pro boční palbu těžkého kulometu R 105d, R 105c s dodatečným postavením TK působícím do opačného směru. Na stropnici byl navíc osazen pozorovací zvon 486P2. Jižní bastion obdržel rovnou dvojici obdobných dvoupatrových objektů vycházejících z R 105d (spodní patro) a R 105b (horní patro), kterým byla navíc na stropnici vybudována otevřená postavení pro protiletadlové kanóny ráže 40mm Bofors (typ L2). Mezi ně se ještě vešel zdvojený objekt L 410a SK (Unterstand mit aufgesetztem Geschützstand für 2/3,7 cm Flak mit Zugbefehlsstelle) sloužící pro účely protiletecké obrany. Ze vchodových střílen objektů dle typu R 105 bylo možné navíc křížově postřelovat nádvoří fortu.

Vzhledem k síle opevnění nepřekvapí, že se zde nacházely ubytovací kapacity pro 200 mužů a také velitelství celé "Pevnosti Saint Malo". Opevnění kapitulovalo 17.8.1944 po silném bombardování a dělostřelecké palbě trvající 8 dní. Během bojů bylo historické město téměř srovnáno se zemí a jeho oprava trvala více než 25 let.

V prostoru opěrného bodu se dnes nachází kemp. Stan si je tak možné postavit hned vedle kopulí 20P7, případně před střílnou pevnostního protitankového kanónu L1. V interiéru je navíc umístěno muzeum, do které se mi však kvůli otvírací době dvakrát nepodařilo dostat. I tak je toho na povrchu k vidění více než dost. Zbytek prostoru má parkovou úpravu a slouží jaké oblíbené výletní místo.