Typologie objektů

K výstavbě prvních typů objektů sloužily předlohy existující již z období 1. světové války. Přesto z počátku panovala v jejich konstrukci značná volnost a objekty budované na jednotlivých liniích se od sebe značně lišily. Jejich návrhy byly většinou označovány jejich bojovým účelem, často se jejich název nacházel také v interiéru objektů v blízkosti vchodu (patrně jako vodítko pro obsazující polní jednotky). Jednotlivé nákresy nejstarších objektů tak nesly například označení - Úkryt pro těžký kulomet se střílnovou deskou "Unterstand für ein M.G. mit Schartenplatte" - fakticky se jednalo o jednostřílnový bojový objekt pro těžký kulomet. Později se označení "Unterstand" ustálilo pro pasivní objekty, naopak bojové objekty nesly označení MG-Stand, MG-Schartenstand apod.

První typologie objektů byly identické co do skladby s typologií pancéřových prvků, pouze písmeno "P" nahradilo "B". Před ním bylo umístěno třímístné číslo udávající číslo konstrukčního výkresu, za ním se nacházelo číslo udávající rok vzniku návrhu. Část těchto objektů se od roku 1936 stala součástí ustálených typových řad pro pevnostní objekty - Regelbau (B1-1 až B1-28, Regelbau 1 - 37), jiné byly i přes velmi vysoký počet postavených exemplářů později vyřazeny. Níže je uvedeno několik příkladů těchto typů objektů pocházejících z roku 1935 a 1936:

• 111B8 - Úkryt PTK s ubikací (PAK-Unterstellraum mit Bereitschaftsraum)
• 117B8 - Úkryt pro výpadovou jednotku s pozorovacím zvonem (Gruppenunterstand mit Kleinstglocke)
• 120B8 - Velitelské stanoviště praporu (Bataillonsgefechtsstand)
• 170B9 - Objekt pro těžký kulomet (MG-Schartenstand)
• 171B9 - Objekt pro těžký kulomet (MG-Schartenstand)
• 172B9 - Objekt pro těžký kulomet (MG-Schartenstand)
• 173B9 - Objekt pro těžký kulomet s pozorovacím zvonem (MG-Schartenstand mit Kleinstglocke)
• 174B9 - Objekt pro těžký kulomet s pozorovacím zvonem (MG-Schartenstand mit Kleinstglocke)
• 175B9 - Objekt pro dva těžké kumety (Doppel MG-Schartenstand)
• 177B9 - Objekt pro dva těžké kulomety s pozorovacím zvonem (Doppel MG-Schartenstand mit Kleinstglocke)

V průběhu 30. let byl vydáván vždy na konci roku dokument "Erfahrung des Baujahres 193x" (Zkušenosti stavebního roku 193x). Jeho obsahem bylo stručné shrnutí předešlé stavební činnosti, stanovení obecného plánu včetně časového harmonogramu na příští rok a definování základních pojmů a požadavků na podobu opevnění budovaného v následujícím roce upravující již existující směrnice (Vorschrift zum Bau ständiger Befestigungsanlagen). Mimo jiné zde byly definovány tyto pojmy:

• Werk - velké bojové objekty v odolnosti B a vyšší, primárně budované v rámci pevnostní fronty (Festungsfront). Jejich definice se postupně mírně měnila. Definován byl požadavek na minimální výzbroj a jejich kombinaci a minimální velikost posádky, kterou objekt pojme.
• Stand - malé bojové objekty budované v rámci opevněných linií (Stellungsbau). Zde byl naopak definován maximální počet posádky a maximální výzbroj, která mohla být v objektu umístěna - to vše také v závislosti na odolnosti objektu. Stanoveny byly požadavky na minimální plochu střeleckých místností v závislosti na výzbroji, stejně tak na prostory pro proviant, munici a rozlohu ubikací. Odolnost objektu ovlivňovala nejen tloušťku vnějších stěn, ale také vnitřních a výšku stropu. Určeny byly také prioritně používané pancéřové prvky a regulovány ty nejdražší. Striktně tak bylo určeno například to, kdy je možné použít šestistřílnovou kopuli pro dva těžké kulomety. Postupně se měnil také pohled na systém čelních a bočních paleb. Obecně byly preferovány čelní palby u objektů umístěných v blízkosti pěchotních překážek, které tvořily Hlavní bojovou linii (Hauptkampflinie), u objektů více v týlu byly preferovány palby boční.
• Werkgruppe - definice tvrzí se také v průběhu let měnila. Definovány byly požadavky na minimální odolnost objektů. Dřívější požadavek na vzájemné propojení podzemní komunikací byl postupně opuštěn. Rozhodujícím kritériem bylo společné velení pro několik bojových objektů/opěrných bodů se stejným účelem.
• Panzer-Batterie - definování skladby pancéřových baterií. Jednalo se spíše o teoretické předpoklady v druhé polovině 30. let, k jejichž realizaci nikdy nedošlo.
• Hauptkampflinie - Hlavní bojová linie, oblíbený to pojem již z období 1. světové války, často užívaný ve zkratce HKL definoval linii, na které bude kladen odpor nepřátelským vojskům - nejčastěji se mělo jednat o protipěchotní a protitankové překážky.
• Stützpunkt - opěrný bod - skupina objektů obehnaná protipěchotní, případně protitankovou překážkou umožňující kruhovou obranu různou výzbrojí (těžké kulomety, PTK, děla,..)

V dalších letech následovala celá řada dalších typů objektů v různých odolnostech - viz poslední sloupec v tabulce odolností objektů. Zvláštní typové řady byly vytvořeny pro potřeby výstavby Westwallu, jehož výstavbě se tyto stránky nevěnují. V roce 1938 byla navržena nová typová řada R100 v odolnosti B neu. Jedná se patrně o nejlepší typovou řadu vyprojektovanou po 1. světové válce. Nahrazovala do té doby do značné míry individuálně projektované B-Werky, které byly příliš finančně a konstrukčně náročné, přičemž jejich bojová hodnota byla poněkud diskutabilní, a to především kvůli velkým rozměrům, slabé odolnosti a chybějící protitankové výzbroji, která byla sice konstrukčně připravena, a od každého typu existovalo několik exemplářů, ale jejich hromadnému nasazení bránila patrně extrémní finanční a konstrukční náročnost.

Do typových řad byly přebírány již dříve existující konstrukční návrhy realizované na starších opevnění. Níže je uvedeno několik příkladů:

• Regelbau B1-1 - dříve 170B9
• Regelbau B1-2 - dříve 171B9
• Regelbau B1-2a - dříve 172B9
• Regelbau B1-4 - dříve 174B9
• Regelbau B1-5 - dříve 175B9
• Regelbau B1-5a - dříve 803B2

Typové řady (Regelbau)

• B1-1 až B1-28
• C1 až C8
• D1 až D5
• Regelbau 1 až 37
• R100
• R500
• R600
• R700

Budovat bylo možné také speciálně vyprojektované objekty v závislosti na poloze v terénu, v tom případě se označovaly jako "zvláštní konstrukce" (Sonderkonstruktion) se zkratkou SK. Případně se označovaly typovým číslem a příponou SK - při projektu se vyšlo z konkrétního objektu, který byl upraven pro konkrétní účely. Další speciální typové řady byly později projektovány pro výstavbu Atlantického valu, často měly pouze regionální charakter a narazit na ně tak lze pouze v určitých oblastech.

Odolnost objektů

• A - proti nějtěžšímu dělostřelectvu - bombensichere Bauten
• A1 - proti 305mm moždířům - bombensichere Bauten
• B - proti 210 mm moždířům - bombensichere Bauten
• B1 - proti 150mm houfnicím - schusssichere Bauten
• C - proti polním kanónům a lehkým polním houfnicím - splittersichere Bauten

Panzerwerky

PzW (Panzerwerk) - v roce 1939 (9.6.1939) bylo rozhodnuto všechny objekty, které disponovaly pancéřovými kopulemi a sílou stěn alespoň 1 metr označit jako Panzerwerky "Pancéřové objekty", a to ze dvou důvodů:

• čistě propagandistických
• ve snaze poněkud znepřehlednit skutečnou sílu dosud vybudovaných obranných linií

Z tohoto důvodu byly za Panzerwerky označeny veškeré objekty v prostoru Odra - Warta bez ohledu na to, zda splňovaly výše uvedenou definici. Rozdělení číselné řady bylo následující:

• Východní Prusko - 1 - 300
• Pomořany, FFOWB, Oderstellung - 301-1000
• Západní val (Westwall) - 1001 - 4000

Označení PzW 001 získal objekt Heilsbergské linie východně od Fromborku, který se částečně zachoval dodnes, a to včetně kopule pro dělostřelecké pozorování 44P7.

Náklady výstavby

V tabulce níže jsou uvedeny ceny vybraných pancéřových prvků a pevnostních objektů, které byly účtovány v roce 1936. Každý typizovaný objekt měl navíc tabulkově určenou maximální cenu, kterou si mohla stavební firma účtovat za jeho realizaci.