Krosno Odrzanskie (Crossen)

Oderstellung, respektive "Linie střední Odry" jak je nazývána v polské odborné literatuře, končí oficiálně číslem 777 na východní straně železničního mostu, který spojuje stanice Czerwiensk s Nietkowicemi. Zde také končí inventární mapa z roku 1944, která přečíslovala objekty do podoby, která se používá dodnes. Linie opevnění však pokračuje o desítky kilometrů dál po proudu řeky. Jedná se o původní linii opevnění z let 1930 – 1932, která se skládá z velmi řídké linie objektů pro boční palbu těžkých kulometů a pasivních úkrytů. Tato linie pokračuje až za Krosno Odrzanskie (Crossen an der Oder). Ještě dále západně došlo pouze k opevnění silničního mostu jižně od Eisenhüttenstadtu (Fürstenberg – Německo) a pevnostní výstavba probíhala také na předmostí Kostrzyna nad Odrou, a to již v průběhu 20. let. Obecně se udává, že by se zde mělo nacházet něco okolo dvaceti objektů.

Od výše zmíněného železničního mostu pokračuje velice řídká linie objektů do Krosna Odrzanskieho. Všechny pevnůstky jsou předsunuty před protipovodňový val. Jedná se o jednoduché stavby pro boční palbu těžkého kulometu z let 1931 – 1932. Díky své poloze je většina z nich zatopena a to i ty, které byly dle dostupných fotografií ještě před několika lety suché. Na druhou stranu to alespoň chrání zachovalé části vnitřního vybavení od ukradení. Nachází se zde vnitřní dveře, některé z nich byly pouze dřevěné s oplechováním. Stejně tak se v některých z nich nacházejí stolky pod lafety pro těžký kulomet. Počítalo se zde také s výstavbou věží se stanovištěm kulometu.

Opevnění v tomto prostoru spadá do úseku Bedów (Bindow). V roce 2013 se nám podařilo najít pouze jedinou pevnůstku a to s původním označením B4.

Linie houstne až v prostoru Krosna, kde byla hlavním cílem obrana mostu a přilehlého okolí. Jeden kulometný objekt pro boční palbu je umístěn do protipovodňového valu, který chránil zdejší zámek (původní označení C9). Ze zámku se dodnes zachovaly pouze obvodové zdi. Samotná pevnůstka přečkala bez úhony dodnes. Vstupuje se do ní zalomenou chodbičkou se schodištěm, která není nijak chráněna. Prostor před vstupem je chráněn masivní opěrnou zdí před případným sesutím valu. Interiér je částečně zatopen. U pancéřové desky je vybetonován podstavec pro lafetu těžkého kulometu. Jednalo se o první objekt, který byl v tomto úseku postaven. Naproti tomu plánované pasivní úkryty nebyly nikdy realizovány.

Další dva objekty se nachází kousek od sebe na východní straně Krosna. Oba byly maskovány jako hospodářské budovy. Objekt č. C11 působil svojí palbou východním směrem do prostoru silničního mostu a byl postaven jako součást skladu lodí, přičemž zadní stěna této budovy již byla vyhotovena z betonu. Objekt je částečně zapuštěna pod úroveň okolní terénu, do interiéru tak vedou schody. Objektu C10 se nachází poněkud v týlu, maskovaný byl jako hospodářská stavba, po které zůstaly stopy pouze na čelní stěně. Svojí palbou působil zapadním směrem k soutoku řek Odra a Bóbr. Osazeny jsou zde netypové pancéřové desky o síle 8 cm. Odolnost objektů také není snadné zařadit, nejvíce se blíží kategorii B1. Oba objekty byly postaveny v roce 1931. Díky umístění byly dokonale maskovány a uchráněny před případným nepřátelským pozorováním. Poměrně krkolomný přístup nejspíš zapříčinil, že se zachovaly ve výborném stavu. Jejich interiér je však částečně zatopen vodou. V jednom z nich se dodnes nacházejí uzávěry střílny a pozorovacího průzoru.

Poslední dvojice pevnůstek, se nachází až za soutokem řek. Zde je již situace o poznání horší. Jedna z nich byla poničena patrně těsně po válce, kdy výbuch zdemoloval prostor v okolí pancéřové desky, po které zde není ani stopy (objekt C13). Těžký kulomet směřoval východním směrem. Druhý objekt (č. C12) sice přežil válku bez úhony, dle stop však relativně nedávno přišel o celou pancéřovou desku pro těžký kulomet (čemuž nezabránilo ani její částečné zasypání) a také další drobnější pancéřové díly (např. futra dveří). Kulomet směřoval svojí palbu západním směrem proti pevnůstce C13. Oba objekty byly pravděpodobně maskovány jako hospodářské budovy.

Ve všech případech se jedná o malé stavby skládající se pouze ze střelecké místnosti pro těžký kulomet a malé předsíně. Do střelecké místnosti vedly oplechované dřevěné dveře. Venkovní dveře již byly pancéřové s nouzovým východem a střílnou pro blízkou obranu. Zdejší opevnění je tak jedinečnou ukázkou podoby linie po první stavební fázi, jejíž příprava započala v roce 1938 a realizována byla v letech 1931-1932, kdy se soustředila pouze na nejohroženější místa v okolí mostů a brodů. Typická pro objekty z tohoto období je také velká variabilita vchodové části objektu. Često se zde nacházejí dodatečné opěrné zdi, případně je stropnice nad vchodem výrazně zvýšena oproti zbytku objektu.