Opěrný bod Bobrowniki

Opěrný bod Bobrowniki se nachází v ohybu řeky Brynica, na které byl postaven systém stavidel, díky nimž bylo možné zatopit rozsáhlé území a znemožnit tak průjezd obrněné techniky. Obecně ho lze označit za nejsilnější bod severní čísti obranné linie. Díky výhodné poloze na návrší s výškou 310 m.n m. měly objekty pod kontrolou velkou část linie na severu i na jihu. Stálé opevnění zde bylo zesíleno několika liniemi polního opevnění, postaveními protitankových kanónů a hustou sítí překážek.

V první linii se většinou nacházely malé oboustranné dvoupatrové objekty z roku 1935 s třístřílnovou polokopulí a dvěma střílnami těžkých kulometů. Ve dvou případech byla kopule nahrazena střílnou pro těžký kulomet určený k přímé palbě. Do sestavy opěrného bodu patřil také jeden velký a jeden malý muniční úkryt. K dispozici byly také dva klamné objekty a dva další, ve kterých však byla k dispozici malá střelecká místnost pro lehký kulomet. V týlu byla vybudována kasárenská budova, která disponovala dvojicí blokhausů pro blízkou obranou. Dnes se zde nachází mateřská škola.

Nejzachovalejší malé bojové objekty se nacházejí v ulicích Topolowa a Leonida Teligi. Nejlépe zachovalý objekt (50.3758506N, 18.9623014E) se nachází přímo u silnice v ulici Topolowa. V nedávné době byl rekonstruován a je na vyžádání přístupný. Byl vyzbrojen trojicí těžkých kulometů umístěných ve dvou střílnách pod betonem a v pancéřové kopuli. K následujícímu, téměř identickému objektu je potřeba kousek dojít (50.3777675N, 18.9598914E) z ulice L. Teligi. V tomto případě je vidilná již pouze kopule, střílny těžkých kulometů jsou zasypány. Další kulometný objekt, tentokrát vyzbrojený pouze pancéřovou kopulí se nachází za zástavbou (50.3808019N, 18.9598489E) a poslední, opět patrně nedávno rekonstruovaný, na konci ulice (50.3822119N, 18.9616322E).

 

K objektů v centrální části opěrného bodu je nejlepší přístup z ulice Koszarowa. Auto je možné nechat přímo u dělostřeleckého objektu (č. 1 na mapě), který byl v nedávné době vyčištěn od nánosů odpadků, které se nacházely především v jeho týlové části. Plánována je zde rekonstrukce. Při jedné z prvních návštěv v 90. letech se zde ještě nacházely zbytky vybavení, včetně lafety v jedné z kulometných střílen. Při poslední návštěvě se zde již nic nezachovalo. Objekt byl určen pro dvojici polních kanónů ráže 75 mm, které bylo možné do interiéru vtáhnout otvory v týlové stěně. Každý kanón měl k dispozici dvě střílny, mezi kterými ho bylo možné otáčet pomocí plošiny v podlaze. Na stranách se nacházejí dvě střelecké místnosti pro těžké kulomety, za nimi byla umístěna strojovna a ubikace. Místnost velitele se nachází uprostřed mezi střeleckými místnostmi děl, přímo z ní bylo možné vstupovat do malého pozorovacího zvonu vz. 34. K druhému dělostřeleckého objektu (č. 2) nemá cenu se vydávat, je značně zarostlý a z většiny zasypaný odpadky. Na vrcholu kopce se ještě nachází velký úkryt pro munici (č. 3 na mapě). Kromě vstupní chodby se v něm nacházejí čtyři místnosti. Umístěný je v hlubokém výkopu.

Ke zbývajícím dvěma objektům je nutné dojít postupně zarůstající loukou. Jako první se zde nachází miniaturní pozorovatelna, na které je osazen pozorovací zvon vz. 34. (č. 4 na mapě). Uvnitř obsahuje pouze vstup pod zvon, malá předsíň byla dostavěna až dodatečně. Posledním objektem je malý bojový objekt vyzbrojený čtyřstřílnovou polokopulí pro těžký kulomet (č. 5 na mapě). Disponuje dvěma vchody, kromě vstupu pod kopuli se zde nachází pouze malý pohotovostní úkryt pro vojáky bránící okolní polní opevnění. V roce 2012 byla dokončena dálníce A1, která rozetnula zdejší kopec na dvě části hlubokým zářezem. Původně výstavbě měly padnout za oběť také výše popsané objekty č. 4 a 5. První z nich se stavba nakonec nijak nedotka, druhý však v současnosti balancuje z větší části odkopaný na hraně výkopu a nachází se za oplocením dálnice, kvůli čemuž je nepřístupný.