POLSKÁ OPEVNĚNÍ
Polsko se již od svého vzniku nacházelo v nelehké situaci. Již v prvních letech své existence muselo tvrdě bojovat za svoji samostatnost proti Rusku, které se snažilo získat zpět svá ztracená území. Polsko se ocitlo sevřeno mezi dvěma mocnostmi - Německem a Ruskem, které si nadále nárokovaly rozsáhlá území, o která přišly na konci 1. světové války. Jediná relativně klidná hranice se tak nacházela na jihu země se sousedním Československem, i když i zde byly z pohledu Polska nedořešené územní nároky.
Polsko vzniklo na základech tří mocností - Pruska, Ruska a Rakousko-Uherska. Díky tomu se na jeho území dostala také řada pevností pocházejících z předválečného období, i když některé z nich byly vážně poškozeny v průběhu války. Jako dědictví po Rakousko-Uhersku to byly především pevnosti Przemysl a Krakow. Prusko přišlo například o pevnosti Poznaň a o veškeré fortifikace vybudované na horním toku Wisly (např. Toruň, Chelmno, Grudziadz, Marlbork). Patrně ještě větší ztráty utrpělo Rusko, které přišlo téměř o kompletní linii pevností na své západní hranici. Jednalo se především o pevnost Modlin a Brest a o linii pevností na řece Narew (např. Zegrze, Pultusk, Rozan, Ostroleka, Lomza) a také o pevnosti Osowiec a Grodno. Tyto stavby převzala nově vzniklá polská armáda a velkou část z nich začala také aktivně využívat. Tam kde si to vyžadovala strategická situace docházelo k jistým modernizacím pevnostních staveb (např. Poznan, Osowiec, Lomza), případně sloužily jako týlová postavení, nebo k logistickým účelům. Například v rámci pevnosti Modlin byl vybudován zkušební polygon, kde byly testovány nové pevnostní prvky před svým nasazením do budovaných opevnění.
Budované opevnění lze rozdělit do dvou kategorií. Na nejohroženějších místech byly stavěny těžké a střední objekty, jejichž podoba byla do značné míry ovlivněna studiem získaných starších opevnění a pravděpodobně také spoluprací s francouzskou armádou. Limitujícím faktorem však bylo omezené množství finančních prostředků, které neumožňovalo výstavbu silnějších linii podél celých hranic.
