Feste Kronprinz

Feste Kronprinz byl vybudován v letech 1899 – 1905 v jižní části pevnostního prstence na dominantní výšině na levém břehu řeky Mosely na ploše necelých 50 hektarů. Posádku mělo tvořit 1810 mužů. V období francouzské správy nesl fest název Groupe fortifié Driant, které se častěji používá dodnes. Svoji proslulost získal především na konci 2. světové války, kdy o něj byly svedeny několikatýdenní zuřivé boje. Jejich následky jsou patrné především v jižní části festu. Do nedávné doby sloužil celý prostor pro výcvikové účely armádě.

Přístup do festu vede serpentinami pevnostní silnice z Ars-sur-Moselle. Jako první se objeví blokhauz, ze které bylo možné postřelovat přístupovou komunikaci. Ze severní a východní strany je náhorní plošina, na které se fest nachází, chráněna strmými svahy a proto zde nebylo počítáno s výstavbou silnějšího opevnění, ale pouze s pěchotními pozicemi a souvislou protipěchotní překážkou. K dispozici zde bylo pět kasárenské budov, šest pohotovostních úkrytů s pozorovacími zvony typu WT a kromě týlové strany také zákopový systém se střeleckými parapety, který byl však proveden pouze z kamene. Samotný vjezd na povrch festu byl chráněn další strážnicí a vybudována zde byla také vjezdová brána. Dále do nitra festu vedla krytá cesta, která byla zapuštěna pod úroveň okolního terénu.

Jádrem festu byl velký pěchotní fort (Hauptwerk) obehnaný čtyřúhelníkovým příkopem, který chránily dvě kontreskarpové kaponiéry pro rychlopalné kanóny ráže 5cm. Týlová stěna kasáren byla navíc chráněna betonovou přístavbou, ze které bylo možné postřelovat nejen celý prostor před kasárnami, ale také navazující příkopy, které byly vedeny z bočních křídel pěchotního fortu dále na křídla festu. Příjezdovou cestu dále postřeloval další malý samostatný objekt. Na Stropnici pěchotního fortu byly umístěny dvě otočné pozorovací kopule typu PBT 96, 4 zvony typu WT a jeden typu PBSt 96.

Na náhorní plošině za pěchotním fortem byla umístěna hlavní výzbroj festu, a to ve čtyřech pancéřových bateriích, přičemž každá z nich disponovala třemi kopulemi. Dvě baterie byly vyzbrojeny kanóny ráže 150mm (HPT) a dvě ráží 105mm (PT). K dispozici byly dvě samostané dělostřelecké pozorovatelny osazené kopulemi pro dělostřelecké pozorování

Pěchotní obranu zajišťovaly na severním křídle dvě kasárenské budovy (jedna napojená na podzemí), před kterými byly umístěny pěchotní parapety, které byly na nejzazším místě zdvojeny. K dispozici byly pěchotní úkryty a pozorovatelny se zvony typu WT.

Na jižním křídle se nacházejí tři kasárenské budovy (dvě napojené na podzemí) a obdobný systém pěchotních parapetů s podpůrnou infrastrukturou. Parapety jsou opět nezvykle provedeny pouze z kamene. Obě stavby jsou silně poškozeny, přičemž jedna se nachází zcela v troskách.

Ve svahu pod festem směrem k řece Mosele byla vybudována dodatečná samostatná pancéřová baterie pro dvě věže PT s kanóny ráže 105mm, která je však zcela zničena. Přímo do baterie byl integrována kopule pro dělostřelecké pozorování P.B.St 96.

Většina výše popsaných objektů byla navzájem propojena podzemní komunikací, která dosahovala délky přes 1.500 metrů. Většina vstupů do jednotlivých objektů a do podzemních komunikací je v současné době zazděna.