Na dominantní výšině na západním břehu řeky Mosely nedaleko Metz byl již před válkou, která probíhala v letech 1870 – 1871, budován francouzský moderní fort, který se však do vypuknutí války nepodařilo dokončit. Po přechodu Metz do německých rukou se tato výšina nazývaná Mont Saint-Quentin nacházela na extrémně exponovaném místě, ze kterého se dal očekávat případný útok z Francie. Z tohoto důvodu bylo započato hned v roce 1872 s výstavbou mohutného festu, který vznikl propojením dvou fortů do jednoho celku. Zatímco na východní straně náhorní plošiny (blíže k městu) byl vybudován Ostfort, na druhé straně byl ve vzdálenosti přibližně 1000 metrů vybudován Fort Manstein.
Ostfort byl vybudován francouzskou armádou v letech 1868 – 1870 pod názvem Fort Diou a nevyžadoval větší stavební úpravy. Na západním návrší bylo započato v roce 1872 s výstavbou zcela nového fortu, jehož dominantou byla mohutná kasárna. Posádku mělo tvořit více než 1500 mužů. Celý fort byl obehnán hlubokým příkopem, který byl chráněn pomocí kontreskarpových kaponiér. Ty byly navzájem propojeny kontreskarpovou galerií. Hlavní výzbroj tvořily revolverové kanóny. Kvůli sklonu terénu bylo nutné některé střílny umístit vysoko do ochranné stěny. Z kaponiér byl možný výstup do příkopu. Kromě střílen pro kanóny se zde nacházely také střílny pro ruční zbraně. Hlavní dělostřelecká výzbroj byla umístěna na valech v otevřených postaveních. Pozorování usnadňovalo několik zvonů včetně zřídka se vyskytujícího pancéřového stanoviště P.B.St 87. Uvnitř objektu se zachovaly zbytky vnitřního vybavení, především muniční výtahy.
Prostor mezi oběma forty chránila soustava ochranných příkopů, za kterými se nacházela řada úkrytů a postavení pro dělostřelectvo. Dále zde byly dvě spojovací cesty, na které byla položena úzkorozchodná železnice. Dominantními stavbami v mezilehlém prostoru jsou mohutná dvoupatrová kasárna, která se však nacházejí ve velice špatném stavu. Dále se zde nachází pancéřová baterie, ve které jsou umístěny dvě kopule H.P.T. 90 pro houfnici ráže 210mm, kde pozorování usnadňovala otočná pozorovací věž P.B.T. 96 a vybudováno bylo také několik větších úkrytů.
Již delší dobu existují plány na rekultivaci celého prostoru mezi Fortem Plappeville a Feste Prinz Friedrich Karl včetně těchto staveb, ze kterých by měl vzniknout příměstský park a v samotných stavbách muzejní expozice. S realizací bylo dokonce před několika lety započato (odminování terénu), ovšem záhy celá akce patrně kvůli nedostatku finančních prostředků uvázla na mrtvém bodě.