Fort Landro

Pevnostní uzávěr Landro (Sperre Landro) blokoval úzké údolí s důležitou komunikací vedoucí z italské Cortina d'Ampezzo do Toblachu. K výstavbě Fortu Landro (Werk Landro) bylo vybráno velmi úzké místo severně od jezera Dürrensee (Lago di Landro). Jednalo se o klasický fort horského typu, který byl však rozdělen do dvou nad sebou umístěných kompaktních staveb navzájem spojených poternou. Díky tomu objekt zabral velkou část dna údolí. Budován byl v letech 1884-1894. Jako první započala výstavba moždířové baterie (Mörserbatterie), která byla ukončena v roce 1891, druhá stavba označovaná jako kanónová baterie (Kanonenbatterie) pak byla budována o tři roky déle. Jednalo se o poměrně malé, ale komplikované třípatrové stavby.

Hlavní výzbroj tvořily tři kanóny ráže 12 cm v pancéřových kasematách M80/M85 umístěné v horním objektu a trojice 15cm moždířů v otočných kopulích M.80 v objektu blíže silnici, které byly později přezbrojeny na houfnice ráže 10 cm M.05. Blízkou obranu zajišťovalo kromě ručních palných zbraní také 6 těžkých kulometů (2x Mitrailleuse, 4x M.93, 2x M.07). Jednalo se o jeden z vůbec prvních pevnostních objektů tohoto typu budovaného v Rakousko-Uhersku. Pancéřové prvky dodaly především železárny Vítkovice a Loebersdorf. Navíc se zde poprvé stal dominantním stavebním materiálem beton a pouze okolí pancéřových prvků bylo obkládáno žulovými bloky. To je také jedním z hlavních důvodů, proč stavba trvala dlouhých 10 let.

Fort byl již před vypuknutím 1. světové války vyhodnocen jako beznadějně zastaralý. Hlavní výzbroj byla demontována a umístěna do okolních polních opevnění umístěných ve strmých skalních stěnách. V průběhu války se tak zde nacházel pouze týlový pěchotní opěrný bod a budovy sloužily ke skladovacím a ubytovacím účelům. Díky vhodně zvolené poloze utrpěl fort během italských pokusů o dělostřelecké ostřelování pouze minimum škod.

V poválečném období byly oba objekty zbaveny veškerého vybavení. Traverzy byly trhány také z podlah, což notně komplikuje průzkum interiéru. V meziválečném období byl k hornímu objektu přistavěn druhosledový monoblokový objekt Alpského valu typu 15000 a zamaskován jako jeho součást. Postupem let celý komplex čím dál tím víc zarůstá (návštěvy v letech 1998, 2006 a 2014)