Fort Sommo

Fort nesl původně název Zwischenwerk Sommo, dnes je možné se setkat také s italským označením Sommo alto. Jedná se o nejmodernější stavbu svého druhu v celém prostoru s celou řadou velmi progresivních konstrukčních řešení, ke kterým však vedl, jak již bylo v rakousko-uherské armádě zvykem, permanentní nedostatek finančních prostředků, který nedovoloval zde realizovat plnohodnotný fort. Vybudován byl v letech 1910-1914 za cenu téměř milion korun a naprostou většinu jeho zbraní tvořily těžké kulomety umístěné v pancéřových kopulích, což v době realizace bylo zcela jedinečné řešení, které bylo aplikováno v řadě moderních pevnostních objektů až v meziválečném období. Hlavním cílem bylo uzavření průchodů mezi hlavními stavbami úseku – forty Serrada a Sebastiano. Hlavním úkolem tak bylo blokování průsmyku Coe a severně ležícího údolí Orsai.

Jádro fortu tvořil třípatrový kasárenský trakt, na jehož stropnici byly umístěny dvě kopule pro houfnici ráže 10cm M.09. Mezi ně byla umístěna otočná kopule pro pozorování a blízkou obranu s výzbrojí jednoho těžkého kulometu. Vlevo se na stropnici nacházela ještě jedna kopule pro dva těžké kulomety. V samotných kasárnách se nacházely ubikace, sklady munice, PHM a proviantu, strojovna, dílna, místnost pro optickou signalizaci a šíjová kaponiéra pro blízkou obranu. Z nejnižšího patra byly raženy 3 podzemní poterny. Jedna z nich vedla k válečnému vchodu severně od fortu, s její ražbou se započalo až v průběhu války, kdy se dostala přístupová komunikace pod palbu nepřátelských jednotek, ta dnes končí závalem. Zbylé dvě vedou ke dvěma pěchotním opěrným bodům. Jižním směrem na hřebenu tvoří dva objekty uzávěr sedla (označováno jako komplex „S“ Sattelkomplex). Čelní objekt byl vyzbrojen jednou kopulí pro 2 TK, jednou pro 1TK a postavením pro světlomet o průměru 21cm. Týlový objekt disponoval kopulí pro 2 těžké kulomety.

Před kasárenský trakt byl vysunut pěchotní opěrný bod „R“ (Komplex „R“ Rücken komplex), ke kterému vedla dlouhá podzemní poterna. Zhruba uprostřed její délky byl umístěn objekt s výstupem pro pěchotu, která v případě nebezpečí mohla obsadit ve skále vyražený zákop. Blízkou obranu zde zajišťoval těžký kulomet umístěný v pancéřové desce. Samotné pěchotní opěrný bod se skládal z levého objektu, který byl vyzbrojen pancéřovou deskou pro dva těžké kulomety, dvěma kopulemi pro těžký kulomet a dvěma světlomety o průměru 21cm. Levý objekt disponoval kopulí pro jeden těžký kulomet a kopulí pro dva těžké kulomety. K dispozici byl také světlomet o průměru 35cm (rozložení výzbroje se v jednotlivých pramenech značně liší). Hlavním cílem bylo blokování údolí Orsai. Celý komplex byl obehnán protipěchotní překážkou.

Válečné události nezanechaly na pevnosti závažnější škody. Samotná stavba se netěšila výraznější pozornosti nepřátelského dělostřelectva a na její povrch dopadlo pouhých 1400 projektilů ráže 280mm. Ani tomuto objektu se však nevyhnulo mohutné trhání pancéřových prvků, které bylo provedeno ve 30. letech. Provedeno však bylo poměrně citlivě a tak se základní podoba objektů dochovala dodnes.