Již v polovině 19. století začala být řešena problematika uzavření přechodů přes průsmyk Predil a údolím Seebachtalu, kudy vedly komunikace z Itálie dále ve směru na Villach.
Jako první byl postaven na základech staršího blokhausu objekt Sperre Predil (1848-1850). Jednalo se kamennou stavbu, která se skládala ze dvou staveb postavených po obou stranách silnice vedoucí z údolí řeky Soča z Bovce údolím Koritnice do Predelského průsmyku. Původně zde umístěný objekt proslul hrdinskou obranou posádky za napoleonských válek pod velením Johanna Hermanna. Dodnes se zde nachází jeho památník a pod silnicí také hrob.
Nad silnicí byl vybudován blokhaus s chráněným nádvořím a poternou vedoucí směrem k "silniční baterii", která postřelovala bezprostřední okolí komunikace pomocí kanónů umístěných ve střílnách tvarovaných z kamene. Později bylo rozhodnuto o výstavbě nového opevnění blíže k Bovci a tento objekt ztratil na své důležitosti, již nebyl dále modernizován a v průběhu války sloužil pouze ke skladovacím a ubytovacím účelům.
Tématicky tento objekt sice nepatří do popisovaného období, při průzkumu modernějších objektů v okolí ho však nelze minout.