Na hřebeni Vermače jižně od Kotoru byl postaven v letech 1894-1897 po vzoru horských objektů budovaných na hranicích s Itálií nový Fort Vermač, které měl stejně jako nedaleké objekty Skaljari a Fort Goražda za úkol blokovat silnici Cetinje - Kotor. Zároveň měl svojí palbou chránit všechny objekty na jeho předpolí - Skaljari, Trinita a Goražda.
Vzhledem k velikosti fortu byla jeho výzbroj velmi silná. Původně se jednalo o 4 moždíře ráže 150mm v kopulích M.80 a 8 kanónů ráže 120mm M80/85 v pancéřových kasematách, rozdělených do dvou bateríí po čtyřech kusech. Pancéřové prvky dodala společnost Škoda Plzeň a Groson. Dodány byly čtyři kusy jednodílné kusy (Škoda) a čtyři sedmidílné (Gruson), které chránily celou plochu čela střeleckých místností. Po obvodu chránil fort mělký příkop a protipěchotní překážka. K blízké obraně byly k dispozici tři kaponiéry se střílnami pro ruční zbraně. Jejich stropnice byly dodatečně zesíleny betonem a pokryty protipěchotní překážkou.
V letech 1906-1907 následovala rekonstrukce, v rámci které došlo k zesílení baterií betonem a vyložení stropnic v okolí kopulí železnými profily. Současně byly kopule přezbrojeny na typ M.05 a pravděpodobně došlo také k instalaci pozorovací kopule typu BF. V průběhu 1. světové války byl stejně jako všechny objekty v okolí cílem intenzivní nepřátelské palby.
Fort se zachoval ve velmi dobrém stavu a to především díky tomu, že byl po dlouhá desetiletí využíván jugoslávskou armádou. Bohužel v posledních letech z něj zmizelo veškeré vnitřní vybavení, které bylo možné odmontovat a odnést. Z kompletní sady okenic se aktuálně zachovala jedna jediná. Uvnitř se však dochovaly původní podlahy, zbytky maleb a v jedné z pancéřových baterií také improvizovaná kaple s množstvím nástěnných maleb.
Dále po hřebeni vede turistická trasa podél řady dalších vojenských zařízení jako jsou polní baterie dělostřelectva, odolné sklady munice, kasárenské budovy a zařízení na odchytávání a uskladnění dešťové vody.