Německá opevnění na východní frontě z let 1939 - 1941

Po obsazení Polska na podzim 1939 a jeho rozdělení mezi Německo a SSSR se ocitla velká část dosud vybudovaných opevnění obou zemí stovky kilometrů v týlu. Na obou stranách hranic tak začaly okamžitě vznikat nové linie opevnění. Na ruské straně se jednalo o "opevnění na nové západní hranici", později označované jako Molotovova linie. Výstavba na německé straně probíhala o poznání vlažněji, zdejší opevnění vznikalo pod obecným názvem Grenzstellung.

Největší nebezpečí bylo spatřováno v prostoru Východního Pruska, kde byly již v roce 1940 vybudovány uzávěry důležitých komunikací. Na bývalých litevských hranicích se jednalo o Gumbinnenstellung, jehož opevnění se koncentrovalo do okolí města Schirwindt (dnes v podstatě zahlazeno, nachází se zde pouze osada Кутузово) a na přístupy k Ebenrode (Нестеров) . Dále jižněji se jednalo o uzávěrové opevnění označované jako Masurische Grenzstellung. Plynule na něj bylo napojeno opevnění v prostoru Narew - Pisa, které uzavíralo důležité komunikace vedoucí přes tyto řeky od Johannisburgu (Pisz) po Nowogrod.

Dále na jih probíhalo v roce 1940 projektování nové obranné linie podél řek Narew - Weichsel (Wisla) - Saan (San). V místech důležitých komunikací mělo být vybudováno několik poměrně velkých předmostí blokujících silnice a železnice. Největší z nich se nacházelo před Varšavou (Brückenkopf Warschau), kde se opřelo o již existující německé opevnění z období 1. světové války. Další bylo budováno například v okolí Deblinu. Nejjižnější část opevnění podél řeky San je někdy označována jako Galizische Grenzstellung. Samotná výstavba se zde rozběhla až na počátku roku 1941 a záhy byla ukončena z důvodu plánovaného útoku na SSSR. Nejvíce objektů se podařilo vybudovat na předmostí Varšavy, jižněji se jedná pouze o jednotky objektů.

Gumbinnenstellung

Toto opevnění se v současné době nachází na území Ruska. Celkem zde bylo postaveno 56 železobetonových objektů, a to především v okolí města Schirwindt, kde blokovaly přechody přes řeku a na přístupech k městu Ebenrode. Budovány zde byly objekty typové řady R100 pro šestistřílnové a třístřílnové kopule, pasivní úkryty, objekty pro PTK a dělostřelecké pozorování. Dle dostupných informací je naprostá většina objektů zcela v troskách. Zachoval se jediný objekt pro šestistřílnovou kopuli 20P7, který je však zcela zatopen.

Masurische Grenzstellung

Pod označením Masurische Grenzstellung se skrývá linie opevnění budovaná podél nově vzniklých hranic se SSSR v letech 1940 - 1941. Opevnění uzávěrového charakteru začíná na severu nedaleko současného styku hranic Polska, Ruska a Litvy severně od obce Przeslawki, další dva objekty jsou k nalezení v obci Prawy Las. Opevnění dále pokračuje jižním směrem podél řeky Rospuda (Filipów - Bakalarzewo - Raczki) a stáčí se k západu uzávěry Katarzynowo - Prostki, které jsou spojené dlouhým protitankovým příkopem. K řece Pisz (Pisa) zbývají dva uzávěry - Swidry a Jeze. Uzávěry se soustředí na blokování důležitých komunikací a přechodů přes vodní toky mezi jezery. Budovány zde byly typizované objekty řady R100 (především R105, R111, R112, R113, R115), množství pasivních úkrytů pro pěchotu a protitankové kanóny. Instalováno bylo také několik věží pro dělostřelecké pozorování.

Fotogalerie

• Objekt pro těžký kulomet R105 (MG Kasematte mit Kleinstglocke und Flankierungsanlage)
• Objekt pro těžký kulomet R514 (MG-Kasematte)

Narew - Pisa

Podél řeky Pisz (Pisa), která teče jižním směrem a vlévá se do řeky Narew, bylo budováno opevnění blokující důležité komunikace již v roce 1939. V té době se jednalo o provizorní zajištění nástupních prostor pro útok na Polsko především pomocí malých kulometných objektů umístěných v těsné blízkosti silnic (Pisz, Turosl). V následujících letech došlo ke včlenění tohoto prostoru do nového pohraničního opevnění. Uzávěry byly budovány podél řeky od města Pisz (Johannisburg) v prostoru obcí Jeze - Wincenta - Koziol - Adamusy - Turosl - Zbójna. Kromě již obvyklých objektů typové řady R100 (R105, R107, R112) se zde vyskytují také objekty R500 (R501, R502, R504 a R514). Vybudována zde byla řada pasivních úkrytů pro jednu nebo dvě výpadové jednotky a úkryty pro protitankové kanóny.

Brückenkopf Warschau - Galizische Grenzstellung

Nejvíc objektů kromě obrany Východního Pruska se podařilo vybudovat na předmostí Varšavy. Zdejší opevnění takřka kopírovalo starší pevnostní linii vybudovanou Německem v průběhu 1. světové války. Stavěny zde byly objekty typové řady R100 (R120) a R500 (R501, R514). Většina objektů je dnes zcela v troskách. V dobrém stavu jsou pouze dva na jihu předmostí v prostoru obce Dabrówka (R120 a R514), na kterých již řadu let probíhají rekonstrukční práce. Vybudované objekty jsou zachycené na níže umístěné mapě.

Jižně od Varšavy se zachovalo na předmostích pouze několik objektů, přičemž patrně ve všech případech se jedná o objekt pro boční palbu těžkého kulometu R514. Na deblinském předmostí byly do přerušení výstavby postaveny tři objekty (všechny jsou v současné době zničeny), v prostoru předmostí na soutoku řek San a Wisla se zachoval jeden objekt R514, v okolí by se mělo nacházet několik výkopů pro další. Západně od města Jarosław, výrazně v týlu řeky San je opět k nalezení jeden objekt R514. Poslední dvojice týchž objektů, i když v troskách, se nachází u města Lesko. V celém prostoru tak leželo těžiště obrany na intenzivně budovaném polním opevnění.